Malá Marta je kuna. A je z Brna. A je to kuna skalní. A kuny skalní nesnáší kuny lesní. A mezi ty se malá Marta dostane, když musí z Brna přesídlit k babičce na venkov.
Je časné ráno a potulný bard po špičkách opouští Trnkovou noru. V hlavě mu pořád ještě doznívá zvuk křídel hrozivých kovových vran, které ho noc co noc děsí ve snech.
Vedro přešlo v dusno a houstne! Tlapky osudu jsou nevyzpytatelné. Proto se nedivme, že to s velkolepou evakuací v románu Psí dny (Meander, 2020; ZLATÁ STUHA IBBY 2021: Beletrie pro mládež) nakonec dopadlo o chloupek jinak...
