Kniha už v názvu inzeruje, že se bude zabývat velmi širokou a diferencovanou oblastí zvanou mediální komunikace. Je to obor interdisciplinární, těží podněty z řady společenských věd a nemá kodifikovanou definitivní metodologii.
Autorka analyzuje označování žen ve vyjadřovací praxi veřejného prostoru: táže se, do jaké míry si uvědomujeme vevázanost mluvního jednání do sociálního kontextu, jak se genderové normy a očekávání promítají do jazyka a jak je lze prolomit.
Slovník žurnalistiky vysvětluje pojmy z oblasti tisku, rozhlasu a televize, včetně digitalizace a internetizace médií. Obsahuje rovněž podrobnější hesla z kulturní žurnalistiky a publicistiky a postihuje širokou nakladatelskou problematiku.
Sborník 17 příspěvků z 12. konference České lékařské komory na obecné téma etiky a komunikace v medicíně. Nad spravedlností v medicíně se zamýšlejí lékaři různých odborností, právníci, etici, psychologové a teologové.
Osobnost sedmého československého prezidenta, armádního generála Ludvíka Svobody, je starším generacím dobře známá, generace mladší mají o něm povědomost kvůli kontroverzím doby nedávné.
Co cítíme, když se začne mluvit o sociální třídě? Rozčílení, rozpaky, stud? Máloco prozradí naši třídu tak, jako typ emoce, kterou pocítíme, když se třída objeví jako téma hovoru.
Kniha hodnotí stav současného zpravodajství, analyzuje jeho praktické postupy a teoretické základy a zamýšlí se nad obsahem základních pojmů objektivita, nestrannost a vyváženost.
Když Česká televize vyhlásila celonárodní hlasování „Největší Čech“, skončil Václav Havel na třetím místě. Hned za Karlem IV. a Tomášem Garriguem Masarykem.
Jsme v mnoha ohledech pohodlnější než kdykoli předtím. Mohl by však být náš chráněný, teplotně řízený, přesycený a nepříliš náročný život ve skutečnosti jednou z hlavních příčin mnoha našich nejpalčivějších problémů s fyzickým a duševním zdravím?
Kniha světoznámého autora Rainera Zitelmanna je jedinečná pro pochopení minulosti, současné společenské rozštěpenosti a pomáhá porozumět rizikům budoucnosti.
Přehledová práce jednoho z nejvýznamnějších a nejpřekládanějších francouzských arabistů Gillese Kepela předkládá zasvěcenou a informačně nabitou analýzu dění na Blízkém východě v posledním půlstoletí.
Andreas Weber v této průkopnické práci ukazuje, že živé bytosti nejsou pouhé biologické stroje, ale stejně jako lidé jsou živými, tvůrčími subjekty poháněné smyslem a výrazem.
Každý politický systém moderní éry se odvozoval od některé ze tří velkých ideologií. První a nejstarší z těchto ideologií je liberalismus, druhou je komunismus, třetí je fašismus.