Románová tvorba Bronislawa Wildsteina není českým čtenářům neznámá, a to díky překladu titulu Údolí nicoty (2008, česky Pulchra, 2010), příběhu novináře, který se v postkomunistickém Polsku pokouší rozplést síť zrad a intrik.
Andrej Voronin přistupuje na nabídku zúčastnit se podivného a blíže neidentifikovaného Experimentu. Ocitá se v podivném Městě, sevřeném mezi bezednou propastí a nekonečně vysokou zdí a obývaném lidmi z nejrůznějších období 20. století.
Samuel Anderson je v krizi. Učí sice literaturu na univerzitě, ale dluží nakladateli román, za který už dostal zaplaceno, ale nenapsal z něj ani čárku, marní čas hraním počítačových her a nechal si uniknout životní lásku.
Hermína po tragickém roce 1794 přebývá v ústraní na východočeském panství. Provinční život ji však začíná nudit, zvláště ve chvíli, kdy se její sestra s manželem přesouvají do Toskánska, kde zdědili rodinné sídlo...
Čtenáři se v románu Viktorie Hanišové skýtá až bolestně obyčejný pohled do od samého počátku narušeného vztahu matky a dcery, pochroumaného maloměšťáckou ustaraností jedné a nemožností vymanit se z klece stereotypů druhé.
Román sugestivně líčí vývoj a střety individualit – obětí, pasivních účastníků a iniciativních vykonavatelů – zapojených do obrovité byrokratické mašinerie zla. Steven Spielberg použil motivy románu pro natočení slavného stejnojmenného filmu.