Cílem autora je podat svědectví na zobrazovaném procesu minulého století a tak se účastnit vytváření jeho mozaikového portrétu. Ze známých příčin je věnován posledním desetiletím Sovětského svazu a událostem, vedoucím k jeho rozpadu.
Renomovaný britský historik Ian Kershaw se věnuje nejtvětší tragédii evropských dějin 20. století a čtivým způsobem se smyslem pro detail čtenářům nabízí odpovědi na otázky, které jsou stále aktuální.
Československá společnost procházela po komunistickém převratu v únoru 1948 velmi obtížnou etapou, v níž probíhala rozsáhlá sociální transformace, celková přestavba ekonomiky a instalace pevné diktatury jedné strany.
Unikátní publikace přehledně a uceleně mapující vývoj reformního procesu v období pražského jara, průběh srpnové sovětské okupace i začátek normalizace v Československu v roce 1968.
Cílem předkládané monografie, která je založena na několikaletém výzkumu v britském Národním archivu i v dalších zahraničních a domácích archivech, je analýza vnímání a přístupu britského vyslanectví v Praze.
Kniha čtenářům představuje jedno období z historie pardubického regionu – období tzv. normalizace, tedy 70. a 80. let 20. století. Zaměřuje se přitom na oblast politiky, kultury a především médií, která jsou stěžejním tématem knihy.
Komunistická strana završovala v poválečném období hned dvojí transformační proces. Z úzké disciplinované sekty třicátých let se stávala masovou stranou se statisíci nových členů.
Když opouštěly v lednu roku 1826 španělské oddíly svoji poslední pevnost na americkém kontinentě, zůstaly Španělsku na západní hemisféře dvě kolonie – Kuba a Portoriko. Důležitější byla Kuba, jíž Madrid také věnoval větší pozornost.
V noci z 20. na 21. 8. došlo k vojenskému přepadu země takřka ze všech stran. Během této vojenské invaze s operačním názvem Dunaj, kulkami okupantů a pod pásy jejich tanků zahynulo 148 občanů ČSSR.
První světová válka den po dni je chronologickou historií tohoto konfliktu od prvních
výstřelů v Sarajevu v červnu 1914 až do uzavření příměří v listopadu 1918.
Retro ČS čtenáře vrátí do let socialistického konzumu – k věcem každodenní spotřeby, které provázely (anebo v nedostatkové socialistické ekonomice naopak neprovázely) průměrného obyvatele Československa.
Ústředním tématem knihy Pavla Barši je vztah sociální reality k sociální paměti. Na příkladě paměti holocaustu mapuje proměny nazírání na genocidu Židů v Evropě, Izraeli i Americe.
