Třicet let od napsání ústředních veršů sbírky Jarní chodec (Dauphin 2009) vychází Petru Mazancovi sbírka s názvem Podzimní chodec. Je to jeho devátý soubor, nakladatelství stále stejné.
Druhá básnická sbírka autora knihy Vzkazy Madame X Davida Pillow, všestranného pořadatele literárních večerů, příznivce poesie, jenž čile spolupracuje s muzikanty i dalšími umělci.
Kniha Pozastavené stmívání přináší dva poslední básnické počiny Stanislava Dvorského (1940-2020). Autorem dlouho připravovanou skladbu Někde někdy něco a posmrtně zveřejněnou báseň Počínali jsme si jako těkající dobrodruzi.
Básníkovy juvenilie jsou ohlédnutím za obdobím zmařených nadějí přelomu let 1968-1969. První básnický text je převeden do linorytů Vladimíra Kintery z roku 1969 a doprovozen grafickými listy Bohuslava Reynka, návrh obálky Krištof Kintera.
Přemalovat pot je básnickým ekvivalentem Hazkarat nešamot, je překotným lavinovitým Jizkorem, úsilím o vyrovnání se s prostou pravdou, že již nelze nic ve vzájemném vztahu se zemřelým otcem ovlivnit, že lze změnit jen sebe sama.
Příběh, inspirovaný skutečnou událostí z druhé světové války tradovaný v básníkově rodině, je jednou z prvních prací Jiřího Staňka (1957), kterou napsal jako devatenáctiletý. Báseň vyšla poprvé v almanachu Oheň III roku 1981.
Sbírka lyrické poezie pro něžné pohlaví od muže, který bojoval o svůj holý život a o to více lačnil po lásce od dívky jeho života. Exkurze do nitra muže ze staré školy.
Ptá se čtenář na pokrok učiněný od první sbírky? Pokrok, zrovna teď vyhřívá se ve výloze obchůdku s rozbitými psacími stroji. Malström věčného návratu víří ulicí prach a uschlé listí. Komíhavě tušené slunce. Vidíš ten mrak? To není mrak.
Krajiny skutečné i snové, sídliště i údolí s chatami. Zvířata, stromy, vítr… Kočka! Muž a žena. V nové knize Ondřeje Macury je příroda svědkem velkých lidských momentů i komických banalit.
Autor si v názvu své nové básnické sbírky sice pohrává s erotickými konotacemi, ve skutečnosti však titulek napovídá hlavně to, že osobitý spisovatel Koláček tentokrát nabízí čtenáři tři tématicky překvapivě odlišné bloky svých veršů.
Básník Martin Trdla přichází se svou druhou zprávou o stavu území. Hovoří v ní o situaci a situacích, ve kterých se tady každodenně nacházíme/ potácíme. Ve svých spíše kratších textech přináší jasná pojmenování, tvrdá data.
Třetí, tentokrát opět skutečně poslední, sbírka veršů přezrálého autora, který nejlepší tvůrčí období vlastně nikdy neměl. Zahradní haiku básníka z Orlové jsou psaná motykou a zpívaná sekačkou na trávu. Vychází v dvojjazyčném česko-anglickém vydání.
Wudy opouští bujné alegorické bájesloví, aby se s čistou hlavou vrhl do nové výzvy a ve Voňavce ohledal možnosti intimní milostné lyriky pro současnost.
