V roce 1938 kulminovala stalinská hrůzovláda. Ve věznicích a v táborech Gulagu skončilo jeden a půl milionu lidí. Odhadem sedm set tisíc lidí zahynulo na popravištích. V soukolí Velkého teroru našly smrt i stovky Čechoslováků.
V roce 1968 se Semily staly jedním z důležitých míst společenského dění, proslavené články Ludvíka Vaculíka. Za doby normalizace si tehdejší události vysloužily jednoznačný odsudek a byly někdy označovány jako plíživá kontrarevoluce.
Hranice mezi lidskou společností a světem mrtvých, snů a nadpřirozených bytostí je v pozdních ságách o Islanďanech úzká a lze ji oběma směry překračovat.
Zzáznam autentického reportu dnes již postarší Petry Behrensové, která velkou éru osmašedesátéh roku vnímala v Praze z pohledu pověřené korespondentky východoberlínského
magazínu NBI.
Unikátní autentické svědectví, v němž Čechoslovák Filip Müller odhalil světu, co na vlastní oči viděl a zažil jakožto člen židovské¬ho sonderkommanda v osvětimské továrně na smrt.
Volyňský masakr – etnické čistky polských obyvatel na Ukrajině, které probíhaly od února roku 1943 do února roku následujícího. Reportér Witold Szabłowski hovořil s pamětníky tragických událostí přesahujících svou brutalitou naši představivost...
Publikace prochází a připomíná zásadní okamžiky dějin radnice počínající v roce 1338.
Samostatnou kapitolu dějin radnice, ale také rozsáhlou, bohatě dokumentovanou kapitolu publikace představuje historie staroměstského orloje a jeho výzdoba.
Za svůj pozoruhodný rozvoj vděčí západní středověká a renesanční vzdělanost v mnoha aspektech vzdělancům a kulturnímu prostředí Druhého Říma, tedy Byzance.