Naši předkové si již před mnoha staletími dokázali spočítat, kdy znovu dojde k zatmění Slunce či Měsíce. V 17. století se řada vědců začalia ptát, zda bychom nemohli spočítat i věci, jejichž povaha se na první pohled jakémukoliv výpočtu vzpírá.
Významný současný britský matematik Marcus du Sautoy nás zve na expedici k hranicím lidského poznání. Budeme při ní hledat odpověď na otázku, zda existují věci, které z principu nemůžeme nikdy poznat.
Autor řady bestsellerů nádherně srozumitelnou a vtipnou formou přibližuje komplikované vědecké teorie stojící za padesáti pozoruhodnými skutečnostmi, jež nám pomáhají pochopit složitou podstatu naší existence.
Jedním z největších problémů moderní teoretické fyziky je kvantování gravitace, které se snaží propojit tři pilíře moderní fyziky: obecnou relativitu, kvantovou teorii a statistickou fyziku.
Jak to, že náš skutečný svět lze velmi dobře popsat pomocí matematických struktur? Přední americký kosmolog švédského původu Max Tegmark, profesor na MIT, se ve své nejnovější knize zamýšlí nad samotnou podstatou reality.
Páteří, byť často skrytou, veškeré infinitní matematiky od jejích počátků až do dnešní doby jsou reálná čísla. Také v nové infinitní matematice hrají tato čísla klíčovou roli.
Dostává se vám do rukou kniha vynikajícího popularizátora astronomie Ivana Havlíčka, kniha, která je odrazem lidského umu, fantazie a nezkrotné touhy po poznání. Již první průkopníci astronomie spatřili na Jupiteru neuvěřitelné detaily.
Kniha nabízí stručný přehled teorie her, nového vědního oboru, který již dosáhl řady důležitých výsledků na poli evoluční biologie a ekonomie a začíná přinášet revoluční objevy v dalších oborech, jako jsou například psychologie a politické vědy.
Křivky byly po dlouhou dobu řazeny do různých jiných oblastí než do matematiky. Přesto právě zde došly své největší slávy a skrze fraktály se zase vrátily třeba do výtvarného umění. Tato kniha je o této cestě – od starověku po současnost.