Nejprodávanější knihy nebo omalovánky - únor 2023
umění

Výtvarník Lukáš Musil (Musa) ve svém projektu tetování čísel propojuje zcela nesourodou skupinu lidí, kteří se navzájem neznají, a vytváří tak jakousi síť číselnou řadou spojených lidí.

V knize Jak vidět svět nás známý britský teoretik kultury, umění a aktivista Nicholas Mirzoeff učí, jak dnes zodpovědně a kriticky obrazy tvořit, šířit a interpretovat.

Monografie představuje tradici sběratelství japonského dřevořezu na přelomu 19. a 20. století včetně různorodé společenské palety sběratelských osobností, které spoluvytvářely dobové povědomí o japonské kultuře.

Na první pohled se může zdát, že nic není hodnocení uměleckých děl vzdálenějšího než logika. Nehodnotíme snad umělecká díla podle toho, jak na nás působí, jaké v nás vyvolávají emoce? Nezůstává v takovém případě veškerá logika stranou?

Publikace doprovázející výstavu věnovanou výročí narození mistra Jana Husa a sametové revoluce obsahuje kromě katalogu site-specific děl 32 výtvarníků a architektů reagujících na téma pravdy ve své tvorbě také eseje předních českých intelektuálů.

Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů, jež Giorgio Vasari publikoval v roce 1550, kdy mu bylo necelých čtyřicet let, jsou nejzábavnější a nejtrvalejší knihou o výtvarném umění, která byla kdy napsána.

Dějiny fotografie by mohly být zároveň dějinami zápasu o její uznání jako takzvaného vysokého umění. To přišlo velmi pozdě a se stejným zpožděním se na fotografii začalo nahlížet jako na sbírkový umělecký předmět hodný zájmu historiků umění.

Výpravná fotografická monografie Jiřího Koliše o předním českém fotografovi 19. století Františku Fridrichovi 1829 – 1892. Kniha obsahuje více než 800 unikátních fotografií a dobových dokumentů nejen z tehdejší Prahy.

Druhé, rozšířené vydání publikace vychází po patnácti letech od vydání prvního, připraveného ke 100. výročí narození brněnského architekta, designéra a teoretika. Bohatě ilustrovaná publikace, oceněná v roce 2004 v soutěži Gloria musealis...

V Shapirově nebývale živém líčení můžeme sledovat, co Shakespeare v roce 1599 četl, jaké hry viděl a s kým spolupracoval, stejně tak jako dějinné události, které hýbaly alžbětinskou Anglií.