Čtenáři se v románu Viktorie Hanišové skýtá až bolestně obyčejný pohled do od samého počátku narušeného vztahu matky a dcery, pochroumaného maloměšťáckou ustaraností jedné a nemožností vymanit se z klece stereotypů druhé.
Juan José Saer zůstává i v tomto románu věrný své tvůrčí vizi a soustředí zde základní stavební kameny své tvorby: úvahy o času a prostoru, o možnosti zobrazení skutečnosti a o nevěrohodnosti nástrojů – rozum, smysly a paměť.
Román Sedm bláznů (1929) zobrazuje Argentinu na okraji propasti. Monstrózní svět hemžící se snílky, revolucionáři a potenciálními diktátory může být vnímán jako Arltovo zlověstné proroctví trýznivého vývoje země ve 20. století.
Hlavní hrdinka a současně vypravěčka románu žije v Londýně, kam odešla po listopadu 1989 za prací a kde nyní čeká své první dítě. Nadcházející mateřství ji v myšlenkách vrací do dětství v komunistickém Československu a vyvolává i zasutou vzpomínku...