Kolektivní monografie, již tvoří soubor volně souvisejících kapitol, je
věnována dějinám Anglie (Velké Británie) a Ameriky (Spojených států
amerických) od počátku novověku do současnosti.
Další z řady knížek tohoto autora se opět zabývá motocyklovou historií,
tentokrát na pozadí 1. světové války. Vychází v době, kdy uplynulo sto let od
jejího průběhu, a jejíž následky fatálně ovlivnily další vývoj v Evropě.
Pravděpodobně nenalezneme v novodobých českých vojenských dějinách frekventovanější téma než problematiku branné pohotovosti státu na podzim 1938 a kapitulaci československé politické reprezentace.
Nápravník zažitých nepravd (o Václavu Klausovi) vznikl na základě rozhovorů, které měl jeho autor skvělou možnost vést přímo se stále aktivním prezidentem v rámci návštěv na Hanspaulce přibližně od počátku jara 2014 do konce zimy tohoto roku.
Kniha Purkmistrova dcera vznikla v rámci konceptu
„mikrohistorie“. Ozment si za hrdinku své knihy vybral
osud dcery purkmistra ze švábského Halle v Bádensko-
-Württembersku.
Tři pamětníci: Čech, Němec a syn Čecha a Němky vyprávějí o svých životních cestách, které je kdysi ve škole svedly dohromady, poté rozdělily na vyhnance a ty, kteří zůstali, a dnes - po převratu - zase spojily.
Kniha přispívá k hlubšímu poznání procesu utváření nové společnosti v pohraničí českých zemí na příkladu Zábřežska a Šumperska v letech 1945 až 1960. Zaměřuje se na strukturální aspekty demografického vývoje po druhé světové válce.
Rok 1938. Krvavým podzimem znělo rekviem za poslední ostrůvek demokracie ve střední Evropě.
V českém a moravském pohraničí vzplál oheň války. Války o to ničivější, že proti sobě stáli Čechoslováci.
Základním úkolem zpravodajské parašutistické skupiny Clay bylo vybudovat zpravodajskou organizaci a udržovat radiotelegrafické spojení se zpravodajským odborem MNO československé vlády v Londýně.
Dějiny amerického národa v Johnsonově podání jsou o to dramatičtější, že se v nich anglický historik pokouší postihnout zápas o charakter a smysl americké kultury.
Kniha Historie o starých norských králích přináší komentovaný překlad kroniky prvního známého norského historika, mnicha Theodorika, který se v ní vrací k norským dějinám od dob krále Haralda Krásnovlasého († 930) po rok 1130.
Nová publikace, která se zaměřuje výhradně na hrad Veveří a blízké okolí. Předmluvu ke knize napsala známá brněnská historička Milena Flodrová, která o hradu Veveří napsala v minulosti již celou řádku textů.
Publikace je jedním z výstupů Stálé konference rakouských a českých historiků, která vznikla v roce 2009 a zabývá se kontinuálně problematikou moderních česko-rakouských dějin.
Monografie velmi podrobně analyzuje přelomové
období v moderních dějinách Kosova. V průběhu let
1958-1969 se v několika etapách zásadně změnil
dosavadní přístup jugoslávského autoritativního
režimu ke správě Kosova.
Autor zkoumá vztah středověkých lidí k zázračnu jako součásti soudobých náboženských a společenských představ, na příkladu Velšana Viléma Cragha, odsouzeného k smrti oběšením a následně zázračně vzkříšeného biskupem Tomášem z Cantilupe.
