Československá domobrana z Itálie, v jejíchž řadách sloužilo více než 60 000 mužů, vznikla na italském území krátce po skončení bojů první světové války. Text doplňuje na 200 dobových fotografií a dokumentů.
Monografie věnovaná unikátnímu rukopisnému plánu Prahy olbřímích rozměrů (245×294 cm), jejíž podstatnou součástí je jeho knižní faksimile v měřítku 1:1 s originálem rozvržená na 99 stran. Knihu provází obsáhlá biografie F. A. L. Hergeta.
Na Žižkově
biografii je nejpřínosnější, jak autor pojímá jeho osobnost. Není
tolerantním utrakvistou, neuznává koexistenci různých pravd
či různých přístupů k poznání Boha. Koná a chová se přímočaře.
Hlavním tématem čísla 3/2021 revue Paměť a dějiny jsou represe, jimž byli v sovětském Gulagu vystaveni občané Československa a čeští krajané z Ruska a Ukrajiny.
Tisíciletí českých dějin mezi devátým a devatenáctým stoletím lemuje řada bitev, o kterých již jejich současníci tušili, že jsou zásadním dějinným rozcestím.
Zubovova kniha představuje osobitý pohled na ruské revoluce, únorovou a říjnovou, v roce 1917. Autor se zde formou přednášek zamýšlí nad příčinami politického a sociálního napětí v carském Rusku na počátku 20. století.
Stručné ruské dějiny od Marka Galeottiho se soustřeďují na stěžejní události a postavy, které zformovaly tvář Ruska a které se dodnes promítají do komplikovaných vztahů této země se Západem.