První číslo osmého ročníku revue Paměť a dějiny je věnováno rozhlasu. Zatímco Ondřej Koutek představuje československé vysílání z Londýna během druhé světové války, Jiří Křesťan se zabývá válečným vysíláním ze Sovětského svazu.
Poslední číslo sedmého ročníku revue Paměť a dějiny je téměř celé věnováno ženám. Úvodní článek Květy Jechové představuje organizace žen od první republiky až po období tzv. normalizace, pojetí lidských práv účastnice protinacistického odboje.
Kniha se zabývá dějinami toho největšího sochařského sousoší v Evropě od roku 1949, kdy byla vyhlášena umělecká soutěž na návrh pomníku, až po jeho demolici v roce 1962.
Autorka popisuje rozhlasové vysílání na území Čech a Moravy od vzniku první soukromé rozhlasové společnosti v Čechách roku 1923 až po převzetí vysílací sítě Němci v roce 1939.
Druhý díl historie jedné z nejzákeřnějších válek minulého století, která se stala předobrazem konfliktů se současnými islamisty z řad Hamasu, Al-Kaidy, Talibanu či Islámského státu, zachycuje období let 1957-1958.
Kniha pamětí generála Františka Moravce zachycuje fascinující životní příběh československého důstojníka, jehož válečné osudy začaly v roce 1915 odvodem do rakousko-uherské armády.
Námětem této knihy je bitva u španělského mysu Trafalgar, svedená 21. října 1805 mezi 33 řadovými loďmi francouzsko-španělské floty admirála Villeneuva a 27 britskými řadovými loďmi admirála Nelsona, který zde padnul.
Kniha Václavy Jandečkové se vrací do měsíců a let po únoru 1948, aby představila osudy několika z těch mužů a žen, kteří se pustili do nerovného zápasu s komunistickou diktaturou.
Historická práce se věnuje vojenským konfliktům na území Vietnamu v 2. pol. 20. století, které daleko překročily regionální rámec a znamenaly trauma jak pro asijskou, tak pro americkou i evropskou společnost.
Jan ze Joinvillu, francouzský aristokrat,
senešal v Champagni a blízký přítel
Ludvíka IX., ve svém vzpomínkovém díle
Kniha posvátných slov a dobrých skutků
našeho krále Ludvíka Svatého vykreslil
panovníka jako ideálního rytíře a vladaře.
Jiří Kejř vypráví přístupnou formou příběh života mistra Jana Husa, systematicky vysvětluje pohnutky jednání tohoto významného myslitele i podstatu jeho individualistického založení.
Čtvrtý díl se podrobně věnuje dalším desítkám obcí nejen v jižních Čechách. Z názvů kapitol vybíráme: Učitelské rody, Adam Michna z Otradovic a jeho rod, Volyně, Cechy a řemesla a jejich pečeti, Staré měšťanské rody v Pacově...
Autorem kroniky, jež přináší podstatné zprávy o dějinách Polabských Slovanů (Venetů), byl saský kronikář Helmhold, který žil ve 12. století (1120 - po 1177) a byl knězem v Bosau nedaleko Plönu.
Příběhem literární Dity, jehož předlohou jsou vzpomínky skutečné, dnes osmdesátileté Dity Krausové, se vracíme k polozapomenuté historii rodinného tábora, který existoval v Březince od září 1943 do července 1944.
Co způsobilo výbuch třicetileté války, nejničivějšího konfliktu předmoderní doby, který – podobně jako později napoleonské války – nasměroval Evropu do zcela nové etapy jejího vývoje? Tato otázka mobilizuje již celé generace historiků.
