V jedné ze svých nejslavnějších prací anglický historik představuje lidovou kulturu raně novověké Evropy jako celek. Přitom ukazuje, že její podoby byly výrazně formovány sociálními podmínkami, v nichž vznikaly, a kolektivními představami.
Autor ve své nejvýznamnější práci sleduje vývoj magie od jejích předkřesťanských kořenů, přes její křesťansko-pohanskou podobu v období vrcholného a pozdního středověku až po její okultistické vyústění v 15. a 16. století.