Fotograficky bohatě vybavená kniha se zabývá jihočeským venkovským stavebnictvím 19. století na základě průzkumu myšlenkového světa, životního stylu a řemeslnických zvyklostí dané doby.
Monograficky zaměřená publikace, přinášející reprezentativní a ucelený výběr z tvorby Jaroslava Valečky z let 2010-2015, představuje autora, který se vyprofiloval v nepřehlédnutelnou osobnost současné střední umělecké generace .
Publikace Slavné stavby Jindřicha Freiwalda autorů Jakuba a Venduly Potůčkových představuje čtenáři část z bohaté tvorby hronovského rodáka Jindřicha Freiwalda, žáka legendárního Jana Kotěry.
Reprezentativní publikace poskytuje první odborné syntetické zpracování umělecké produkce na tomto území v období od počátku 17. století do druhé poloviny 18. století
Nakladatelství divadelní literatury Pražská scéna ve spolupráci s občanským sdružením Archiv výtvarného umění a grafickým studiem Carton Clan nabízí argument do diskuse o hodnotách a významu 60. let.
Kroužkování je velice stará technika vycházející z výroby středověkých drátěných košil. Autorka v knize popisuje postupy, jak z kovových kroužků různých velikostí, barev a tloušťky drátu vyrobit neobvyklé šperky či zajímavé řetězy.
Publikace "Někdy v sukni. Umění 90.let" je koncipována nejen jako výstavní katalog, ale i jako kniha mapující transformaci českého výtvarného umění v 90. letech.
Muchův Otčenáš vychází ze zednářské, symboliky a z pokusů s mimosmyslovým vnímáním, kterým se Alfons Mucha zabýval v kruhu zájemců o vyšší světy spolu se svým přítelem C. Flammarionem.
El Libro Mágico je knihou barvitě vyprávějící o kouzlu života v pralesích peruánské Amazonie a o síle tradice a inspirace, s níž se osudově setkal český malíř Otto Placht (1962).
Geometrie, aritmetika, hudba a kosmologie - čtvero velkých svobodných umění. Tvoří zárodek základních univerzálních jazyků a nalézáme je prakticky ve všech známých kulturách.
Monografie věnovaná ibero-africkým a indiánským kultům a slavnostem a doplněná rozsáhlou obrazovou dokumentací nabízí srovnání původních scénických tradic tří kontinentů, které se po objevu Nového světa setkaly v prostoru Jižní Ameriky.
O oslovení sochaře Zbyňka Sekala (1923–1998) japonskou kulturou a společností svědčí jeho deníkové záznamy z doby pobytu v Japonsku v lednu a únoru 1989. Odpovědí mu byl spontánní obdiv Japonců vůči jeho vlastní tvůrčí cestě.
