Nejprodávanější Kniha - duben 2023
eseje, úvahy, publicistika

Klíčové problémy spojené s překládáním Shakespearova díla formuluje a třídí Jiří Josek na základě bohatých osobních zkušeností.

Rozhovory s francouzskými spisovatelkami a spisovateli, s jejichž díly se mohli čeští čtenáři seznámit v českých překladech; většina rozhovorů vznikla během návštěv daných autorů v České republice.

Marek Vajchr ve své další, esejistické knize ukazuje, jak Češi vytěsnili do zapomnění jednoho ze spoluzakladatelů národní kultury Josefa Schiffnera.

Esejisticko-literárně-historické uchopení vývoje evropské civilizace, evropského člověka a evropské vzdělanosti od pravěku do dvacátého století.

Soubor esejů osmadvaceti významných osobností českého a slovenského prostředí, ve kterých se zamýšlejí nad fenoménem společného státu, ať již z hlediska historického, uměleckého, či zcela osobním pohledem.

Knihu literárních esejů Otromundo tvoří tři části. Analýza Cortazárovy povídky Axolotl, zamyšlení nad pobytem Alberta Camuse v Čechách a úvahy o literatuře a snu.

Horrory roků představují výbor esejí, glos, kritik a recenzí, které autor publikoval v literárních časopisech v letech 2010 až 2015.

Poslední dílo Umberta Eca je souborem malých intelektuálních potěšení, jde o výběr z knižně dosud nepublikovaných článků, které nashromáždily za patnáct let, kdy vycházely v tisku.

Kniha respektovaného českého novináře Zdeňka Velíška, která prostřednictvím jeho komentářů otiskovaných v Evropských novinách mapuje hlavní (nejen) evropské události posledních let.

Zrcadlo moře patří k prvním knihám autobiografických vzpomínek, které sám Joseph Conrad nazýval „intimními zjeveními“. Vyznává se zde ze svého vztahu k mořím a oceánům a odkrývá svou velkou vášeň ke všemu, co s modrými hlubinami souvisí.

Circus politicus znamená v našem porozumění globalizaci rozhodný obrat. Ta se přestává díky této knize jevit jako abstraktní a neosobní proces. Její mechanismy se inkarnují ve směšných mocipánech.

Reverdyho eseje a poznámky o umění mají dvojí kvalitu – soudu velmi vzdělaného intelektuála a citlivosti básníka.

Dílo ještě v 90. letech u nás téměř neznámého Švýcara Roberta Walsera (1878–1956), považovaného za jednoho z nejvýznamnějších autorů německy psané literatury 20. století.

Soubor šestnácti nedávno vzniklých esejistických textů známého spisovatele a badatele nese název prvního z nich, věnovaného mimořádně aktuálnímu tématu: potřebě určité společnosti mít svého nepřítele a utvořit si jeho obraz.

Dvanáct studií v knize výtvarného a literárního kritika Radima Kopáče (1976) má jako svorník titulní okraj, kulturní periferii, čili tu oblast, která je vesměs jak mimo zdejší umělecký, potažmo literární kánon, tak mimo zájem médií.

Fejetony Ludvíka Vaculíka patří k nejpozoruhodnějším jevům současné české literatury a ne náhodou bývají přirovnávány k fejetonům Karla Čapka.

Soubor esejů Jeana Améryho (1912-1978) se vrací do období druhé světové války a let následujících a zachycuje autorovu klíčovou zkušenost - zážitky židovského vězně nacistických vyhlazovacích táborů.

Texty, které Jiří Pechar připravil pro knižní vydání pod názvem Člověk a pravda, jsou eseje pohybující se na pomezí literární vědy a filosofických úvah.

Soubor textů básníka, výtvarníka a esejisty Karla Zlína (vl. jm. Karel Machálek, nar. 1937) je věnován tématům konkrétním i obecným. Promítá se v nich dramatický osud exulanta, ale i reflexe situace umění a kultury v postmoderní společnosti.