Druhý díl učebnice kvantové mechaniky staví na obecných základech kvantové teorie vyložených v dílu prvním a je věnován pokročilejším partiím kvantové teorie, které jsou důležité při studiu atomárních systémů.
Lekce byly napsány především pro ty, kdo vědí jen málo anebo vůbec nic o přírodních vědách, jejich literární styl a obsah však ocení i odborně poučený čtenář.
Jak to, že náš skutečný svět lze velmi dobře popsat pomocí matematických struktur? Přední americký kosmolog švédského původu Max Tegmark, profesor na MIT, se ve své nejnovější knize zamýšlí nad samotnou podstatou reality.
Hlavním cílem této mimořádné knihy na pomezí metamatematiky, informatiky, filozofie a kognitivní psychologie je zkoumání, co jsou a odkud se berou základní atributy člověka - vědomí a inteligence.
Publikace přináší výbor ze studií předního českého historika vědy Zdeňka Horského (1929-1988), jež jsou výsledkem jeho mnohaletého bádání soustředěného kolem problematiky formování novověké evropské vědy a vývoje kosmologie a astronomie 15. až 17. století.
Knihy Základů geometrie a matematiky Eukleidese z Alexandrie (asi 365-280). Eukleidovy "Základy" se zabývají jen těmi geometrickými objekty, které lze umístit do zorného pole geometrů. "Základy" jsou komentované Petrem Vopěnkou.
Kniha nás provedí od prvních pokusů o určování vzdáleností Slunce a Měsíce, které podnikli antičtí astronomové, až po moderní velikány astronomie, jako byl Edwin Hubble.
Kniha je nejen životopisem naší planety jako vesmírného tělesa, ale i portrétem vzniku a vývoje života. Navíc přináší sugestivní pohled do vzdálené budoucnosti Země, založený na analýzách mladého vědního oboru zvaného astrobiologie.
Jedna z nejvýraznějších osobností soudobé kosmologie rozvíjí ve své knize hypotézu o tom, že vesmír je prostorově konečný, přestože nemá žádné hranice.