Kapitánka Sylvie Kurtišová právě nastoupila na místo šéfky olomoucké kriminální policie. Téhož dne jsou ve svém bytě nalezeni mladí manželé, kteří společně spáchali sebevraždu.
Jak vypadá české hygge a kde všude nacházíme radost? Odpovědi se skrývají v tom, co milujeme. Houbaříme, pejskaříme, grilujeme, luštíme a děláme mnoho dalších věcí, nad kterými občas jiní ohrnují nos.
Volné pokračování žhavého románu Haka za lilii. Tentokrát se autorka zaměřila na (nejen milostný) život Jacka Paraty, kapitána ragbyového týmu All Blacks, a jeho milostné klopýtání.
Dr. Jiří Baum, přírodovědec a cestovatel, navštívil mezi oběma velkými válkami téměř všechny světadíly, později cestoval i s manželkou Růženou Baumovou. O svých cestách napsali řadu knih i článků do časopisů.
Povstání na Novém Lagosu – nejkrvavější koloniální konflikt v novodobých dějinách, který neustal ani během války s Korzáry – dospěje ke svému konci, jeho vůdci generálu Taiwovi se však podaří uniknout.
Děj románu Karla Klostermanna spadá do 70. let 19. století, kdy obrovské plochy lesů na Šumavě ničil kůrovec. Dříví muselo být rychle vytěženo a zpracováno.
Sedm krátkých napínavých povídek z nitra šumavské přírody, kniha o Šumavě, tvrdém životě tehdejší doby a životních hodnotách lidí. O tom, jak je život těžký, krutý a krásný zároveň.
Poručík Daniel Braný je na podzim roku 1989 převelen k pražské mordpartě. Krátce po jeho nástupu dojde k vraždě, vyšetřování přebírá Státní bezpečnost.
Když soukromá vyšetřovatelka Tara vyslechne rozhovor dvou zdravotních sester v jeníkovské nemocnici, považuje to za nevinnou konverzaci. Rozhovor ale vyslechne ještě někdo. Někdo, kdo si uvědomí jeho pravý význam.
Seznámili jste se někdy v badatelně okresního archivu? Vypravěč knihy ano. Poznal tam svoji ženu, budoucí vědeckou pracovnici Lenku, která pracuje na doktorandské práci o zapomenuté osobnosti našich dějin Vilibaldu Vlčihovi.
Emina kamarádka zmizí bez jediného slova. O dva dny později se v nedaleké vesničce objeví tělo. Probralo se v údolí protkaném říčkou Litavkou, jejími slepými rameny a starodávnými mlýny k životu něco děsivého? Nebo zaúřadovala obyčejná lidská zloba?
Deníky mladých Šternberků z kavalírské cesty, podniknuté počátkem 60. let 17. století, představují unikát mezi podobnými prameny k dějinám cestování v období baroka, už proto že jsou z většiny psány dobovou, navíc živou a barvitou češtinou.