Nejprodávanější knihy - červen 2023
cestopisy

Proč Alláh stvořil kalašnikov? Kdy se smějí tálibánci, kam se vrací Ježíš a jak se stalo, že věřící židé s pěstěnými pejzy rozjeli byznys s americkým sexuálním symbolem (Kim Kardashianovou)?

...může jít každý! První oficiální přechod po hranicích republiky.

Vydejte se s autorem na výstřední putování světem, během něhož poznáte, jaké to je ztroskotat s dřevěnou bárkou u somálských hranic, pašovat ploštice z Karibiku, chytit horečku dengue, stát se miliardářem v Německu, očkovat psy proti vzteklině v Keni, zažít žahnutí nejjedovatější medúzou světa čtyřhrankou smrtelnou, stopnout si vlak či bangladéšské komando před zásahem, zavítat na ostrovy afrických narkobaronů, ošálit alžírského velvyslance, skončit v karanténě s neznámým infekčním onemocněním, rozhodnout o nouzovém přistání transatlantického letu a mnoho dalšího.

Brzy poté, co v létě 1968 tanky Varšavské smlouvy pod vedením Sovětského Svazu ukončily reformy pražského jara, železná opona opět uzavřela hranice tehdejšího Československa.

Začínající poutnice se vydává přes dva tisíce kilometrů po svých z rodného Havířova vstříc daleké Asii. Jít si za svým snem může znít jako klišé – pokud to nevezmete doslova.

Knižní vydání stejnojmenného blogu, který získal cenu Magnesia Litera Blog roku 2022. Autorka žije už déle než pětadvacet let v řeckém kraji Epirus, provdala se tam, založila rodinu a našla štěstí.

Roku 1410 se do šlechtické rodiny ve španělské Córdobě narodil Pero Tafur. O čtvrtstoletí později se jako mladý rytíř vydal na cestu, která vyplnila čtyři roky jeho života. Vzpomínky na svá putování sepsal jako zralý muž až kolem roku 1454.

Pokračování úspěšného titulu Památná místa Járy Cimrmana.

Českobrodsko, Kouřimsko, Černokostelecko, Kutnohorsko, Zbraslavicko, Čáslavsko, Podhůří Železných hor a kousek Vysočiny – co oblast, to něco zajímavého.

Deníky mladých Šternberků z kavalírské cesty, podniknuté počátkem 60. let 17. století, představují unikát mezi podobnými prameny k dějinám cestování v období baroka, už proto že jsou z většiny psány dobovou, navíc živou a barvitou češtinou.