Při pátrání v knihovnách i archivech a během badatelských cest do Prahy či Izraele nalézal Kafkův životopisec Reiner Stach nečekané poklady: nesrovnalosti v rukopisech, dosud nezveřejněné fotografie a úryvky z dopisů i svědectví Kafkových současníků.
Kniha zachycuje Nabokovův život v rozpětí let 1903 až 1940, počínaje šťastným dětstvím v Rusku a konče emigrantským životem v Paříži
a Berlíně. Vyšla původně anglicky a autor sám ji přeložil do rodné ruštiny.
Rozsáhlý výbor z esejistiky a publicistiky Thomase Stearnse Eliota poskytne reprezentativní průřez jeho kritickými a interpretačními úvahami k evropské literatuře od Vergilia přes Shakespeara až po Dickense, Joyce, Ezru Pounda a Djunu Barnesovou.
Výpravná kniha o nejslavnějším pražském rodákovi Franzi Kafkovi přibližuje jeho život a dílo všem, kdo chtějí podrobněji poznat jeho svět. Ožívá v ní svět pražské německy psané literatury, svět jeho zájmů, rodiny a přátel.
Modernisté pojednávají o čtyřech klíčových osobnostech moderní anglické literatury: o T. S. Eliotovi, Jamesi Joyceovi, Virginii Woolfové a D. H. Lawrenceovi.
Paul Valéry koncipoval své deníkové záznamy v podstatě jako úvahy soustředěné na jednu hlavní otázku: jaká je podstata lidského ducha, jaké jsou jeho mechanismy, možnosti a hranice, jak pracuje lidská mysl?
První část třídílné biografie o životě a díle jednoho z největších, nejznámějších a nejčtenějších autorů světové literatury, pražského německy píšícího spisovatele Franze Kafky (1883–1924) je rozsahem i významem monumentální a výjimečná.
Mariel Hemingwayová popisuje dětství a mládí prožité v rodině, jejíž členové byli sice obdařeni nadáním a slávou, avšak poznamenaly je deprese, alkoholismus, schizofrenie, rakovina a sebevraždy.
Čtení o Václavu Havlovi nemá suplovat potřebnou monografii o Havlově literárním díle, chce však oživit diskusi o autorově umělecké a kritické tvorbě, stejně jako o přístupech, které k ní otevírají cestu.
Dlouho očekávané druhé vydání knihy Jindřicha Chalupeckého (1910-1990) o čtyřech klíčových osobnostech české literatury dvacátého století: Richardu Weinerovi, Jakubu Demlovi, Ladislavu Klímovi a Jaroslavu Haškovi.
