Důmyslně zkonstruovaný román můžeme číst jako příběh beznadějného zápasu prokletého génia, jako obraz vášní, radostí a strastí v životě učených hlav i jako melancholickou kritiku osvícenství.
Když v roce 1989 vznikaly první příběhy myšek Anči a Pepíka, jistě málokdo předpokládal, že i po více než čtvrtstoletí se bude jednat o kultovní bestseller, který na české komiksové scéně téměř nenachází obdoby.
Kniha textů o literární fantastice nabízí několik napínavých výprav do světa lidské imaginace, za bytostmi, které se pohybují na pomezí světa člověčího, božského a zvířecího.
Píše se rok 1982. Dvaatřicetiletý Georges se rozhodne splnit slib, který dal umírajícímu příteli, opouští ženu a čtyřletou dcerku a vydává se do Libanonu inscenovat slavnou Antigonu Jeana Anouilha.
Kdo by neznal eskapády „moderního fotra“, které Dominik Landsman zachytil ve svých úspěšných Deníčcích? Nová kniha, kterou napsal společně s blogerkou a spisovatelkou Zuzanou Hubeňákovou, se pouští na stejnou půdu.
Harriet ví, že kočka má v uchu 32 svalů, že člověk se průměrně patnáctkrát za den směje, že jednou ze složek dynamitu jsou burské oříšky. Žije si zkrátka ve svém světě vědomostí a znalostí o všem možném a skutečný život jí jaksi nic neříká.
Šestnáctiletá Tessa má stejné pocity, touhy a plány jako její vrstevníci. Na jejich uskutečnění má ovšem podstatně méně času. Trpí leukémií v pokročilém stadiu a v takovém rozsahu, že není možná žádná další léčba.
George Mackay Brown převyprávěl ságu o středověkém šlechtici – mimo jiné figurujícím ve folkloru této výspy Evropy jako nemrtvý přízrak – s odvahou, jež se směle měří se zanícenými výkony dávných bardů s harfou.