Kristina Pisánská (1364–1430), která se díky svému otci lékaři pohybovala několik let na pařížském francouzském královském dvoře, patří k prvním ženským intelektuálkám, jež ve svých literárních textech reflektovaly problematiku života žen.
V roce 1968 se Semily staly jedním z důležitých míst společenského dění, proslavené články Ludvíka Vaculíka. Za doby normalizace si tehdejší události vysloužily jednoznačný odsudek a byly někdy označovány jako plíživá kontrarevoluce.
Renomovaný historik a jeden z předních britských odborníků na ruské a sovětské dějiny zkoumá bolševickou revoluci nikoliv jako izolovanou událost, ale jako staletý koloběh násilí a snah dosáhnout utopických cílů.
Volyňský masakr – etnické čistky polských obyvatel na Ukrajině, které probíhaly od února roku 1943 do února roku následujícího. Reportér Witold Szabłowski hovořil s pamětníky tragických událostí přesahujících svou brutalitou naši představivost...
Téma této studie tvoří Stanislavského pojetí herectví jako tvorby, což souvisí s fenoménem tak charakteristickým pro období modernity, jaký představuje objev lidské kreativity.
O tom, jaká byla Šumava v dobách jejich dětství a mládí, vzpomínají její rodáci. Každý příběh je jako kamínek do mozaiky obrazu Šumavy před válkou, za války a po válce. Eduard Steun ve svém příspěvku Vznik a zánik samoty Steindl (U Matesa) píše, že j
Autor nastoupil ve věku 18 let, tedy rovnou ze školy, na nejkrvavější úsek Leningradského a Volchovského frontu. Jako voják Rudé armády došel až do Berlína. Zázrakem zůstal na živu.
Kniha navazuje na I. díl vydaný v roce 2015 prezentací letadel čs. letectva, nezahrnutých v I. dílu, tedy letounů bitevních, lehkých bombardovacích, stíhacích, dále vrtulníků, kluzáků a větroňů.
Bedřich Machulka (1875-1954) byl cestovatel, fotograf, sběratel a obchodník s přírodninami a také vedoucí loveckých výprav. Své cesty a organizované safari zaznamenával do deníků, jež se řadí k významným a doposud nedoceněným historickým pramenům.
Publikace představuje zámek v dosud málo známých či opomíjených souvislostech. Již ne jen jako jeden z mnoha veřejnosti zpřístupněných hradů a zámků u nás, ale jako objekt, který měl významné postavení v dějinách republiky.
V dějinách světového myšlení a pedagogiky není mnoho autorů, kteří svým dílem obsáhli tak širokou paletu témat a trvale vyvolávali takový zájem jako Jan Amos Komenský (1592-1670).
Kniha nabízí analýzu dobové kultury války a jejích proměnných, jejich vzájemného vztahu a jeho rekonfigurace v průběhu boje o nizozemskou pevnost Bergen op Zoom v kulminačním bodě války o rakouské dědictví v roce 1747.
Publikace je v pořadí již třetím knižním výstupem úspěšně se rozvíjející spolupráce mezi Maticí moravskou a Maticí srbskou. Tematicky se zaměřuje na problematiku česko-srbských vazeb z doby první světové války a meziválečných let.
