Kniha je věnována památce vojáků šesti armád - americké, belgické, československé, polské, rumunské a sovětské, kteří se od března do května 1945 podíleli na osvobození Čech a Moravy.
Unikátní kompozice z deníků, pamětí a korespondence českých vojáků z první světové války, doplněná svědectvími jejich příbuzných v zázemí a deníkem novináře Jana Herbena.
Autor popisuje šedesátá léta pohledem obyčejného člověka, tedy pohledem naprosté většiny obyvatel. Kniha má podobu jakési encyklopedie a zaměřuje se jednak na věci, které byly tehdy normální a oblíbené, ale i na ty, které vybočovaly.
Autorem kroniky, jež přináší podstatné zprávy o dějinách Polabských Slovanů (Venetů), byl saský kronikář Helmhold, který žil ve 12. století (1120 - po 1177) a byl knězem v Bosau nedaleko Plönu.
Opavský historik Martin Čapský se ve své práci, která vědomě navazuje na jeho synteticky pojaté výklady Dějin Slezska, pokouší odhalit mechanismus formování se Slezska jako svébytné země.
Kniha je věnována dějinám a kultuře jedné z nejpozoruhodnějších světových civilizací, která se rozvíjela ve starověké Mezopotámii – jako dědička Sumeru – od počátku 2. tisíciletí před Kr. až po její pád.
Autor pozorně sleduje život a činy Vladislava II. a odmítá rozšířenou představu o slabošském králi, neopomíjí jeho dlouholetého soka Matyáše Korvína a poté krále-dítě Ludvíka, který zahynul u Moháče.
Teprve pád komunistických režimů a aspoň částečné odkrytí dosud tajných archivů a svědeckých vyjádření umožňují pohled na úděsnou realitu sovětské historie, zakrývanou po celá desetiletí kamufláží lživé propagandy.
Bitva svedená 15. července 1410 u Grunvaldu byla jednou z největších rytířských střetnutí evropského středověku. Proběhla během války mezi polsko-litevskou unií, v jejímž čele stál král Vladislav II. Jagiello, a řádem německých rytířů.
Nedílnou součástí izraelských dějin byl a dodnes je nemilosrdný zákulisní boj izraelských tajných služeb. Právě ty izraelské si oprávněně vydobyly po celém světě reputaci obávaného a efektivního nástroje v boji proti teroristickým skupinám.
Ústředním tématem knihy Pavla Barši je vztah sociální reality k sociální paměti. Na příkladě paměti holocaustu mapuje proměny nazírání na genocidu Židů v Evropě, Izraeli i Americe.
Na rozdíl od dřívějších knížek o pravěku českých zemí se autor soustřeďuje na vztahy našeho pravěku k jiným částem Evropy a Středomoří, pokouší se je osvětlit v širším kontextu.
Úsilí reinterpretovat polskou politickou strukturu je opřeno zejména o analýzu šlechtického parlamentarismu za vasovské éry, jehož fungování autor ztotožňuje s ideovým dědictvím aristotelské republikánské teorie a modelem monarchia mixta.
Kniha předního britského historika z je věnována otázkám rozvoje finančního hospodářství, měnového systému a ekonomickým recesím v 19. a 20. století. Jak změnila moc peněz mentální chování lidí? A jak ekonomika zvítězila nak politikou klasického 19. věku?
Kniha vypráví příběh dobytí hlavního města byzantské říše v roce 1453. Ovládnutí Konstantinopole osmanskými vojsky vešlo do dějin především jako událost, která zakonzervovala nesmiřitelnost dosavadního konfliktu mezi křesťanstvím a islámem.
Slavná literární předloha stejnojmenného televizního seriálu. Kniha vynikajícího historika sleduje osudy roty E armády USA od výcviku, vysazení v Normandii až po obsazení Hitlerova "Orlího hnízda".
Kniha je věnována utváření se kolektivní paměti komunismu v českých zemích v 90. letech 20. století. Autorka zde zkoumá nesnadné vyrovnávání se české společnosti s minulostí, limity pojímání komunismu jako totalitní ideologie.