Na otázku “co je nového ve společnosti” odpovídají novináři, zvědaví sousedé, nebo sociologové. Poslední jmenovaní se během 20. století snažili vysvětlit třídy, elity či problémy měst. Co však tyto velké teorie říkají o nás?
Jsou tři témata, o nichž se až posedle diskutuje: gender, práva zvířat a eutanazie. V akademickém světě se těmito otázkami zabývají tři politicky korektní disciplíny: gender studies, animal studies a bioetika.
Profesor Keller ve své nejnovější knize ukazuje, jak se změnil ráz politiky v západním světě, a proč se tak změnil. Proč "pravicové" strany přestaly hájit lidskou svobodu a proč "levicové" strany přestaly hájit zájmy chudých.
Žijeme v neklidné době, která od politiků žádá neustálou improvizaci. Problémy, se kterými se společnost v dalších letech utká, budou složité a nové. Jednu krizi vystřídá jiná.
Kluci o sobě často pochybují – o svém těle
i o tom, jestli obstojí, když dojde na vztahy a intimitu.
Často přitom tyto pochyby schovávají
pod masku tvrďáka. Respekt je ojedinělá příručka
o sexu, která se čtenářem mluví naprosto
otevřeně.
Klasická Campbellova práce ukazuje na příkladech mytických příběhů pravdy skryté za náboženskými a mytologickými postavami a nechává z nich vyplynout obecně platné významy, aktuální i v dnešním světě.
Ryszard Kapuściński s chirurgickou přesností popisuje, jak samolibost „krále králů“ dovedla krok za krokem Írán až k revoluci. I proto kniha není jen „o Íránu“ a „o šáhovi“, ale především o mechanismu revoluce kdekoli na světě.
Americké historičce Rachel L. Greenblattové
se podařilo na základě mnohaletého studia
vytvořit pozoruhodný „portrét“ každodenního
života židovské společnosti v Praze
v průběhu 16. a 17. století.
Jsou radikální muslimové opravdu v menšině? Jak
malá je tato menšina? Zastává umírněná většina
liberální hodnoty? Kdo je vlastně onen často vzývaný
„umírněný“ muslim? A je islám mírumilovné náboženství,
které bylo „uneseno“ teroristy?
