Kniha poskytuje základní informace o vzniku a vývoji všech jednotlivých náboženských obcí a dalších organizačních útvarů církve stejně jako shrnující kapitoly o její historii, teologii a liturgice, vývoji sakrální architektury, ...
Sestává život křesťana jen z toho, že neustále úzkostlivě prověřuje, co je dovoleno, co je zakázáno a co se nedoporučuje? Nebo spočívá poselství evangelia, a z něj vycházející život, v něčem důležitějším?
Chronologicky poslední kniha Jiřího Vacka se kromě klasických témat duchovní praxe jako jsou základní verze átmavičáry a vnitřní pránájámy zabývá i jejich vyššími stupni následujících po uvědomění si našeho Já.
V předkládané knize se autor částečně vrací k historické matérii. Usiluje zde o všeobecně srozumitelnou a přehlednou rekonstrukci Hegelovy filosofie náboženství, kterou současně zasazuje do širšího kontextu jeho filosofické soustavy.
Kniha představuje „dějiny Bible“, a to jak dějiny jejího vzniku a utváření, tak dějiny jejího působení, způsobů interpretace a užívání v židovské a křesťanské tradici.
Formou krátkých, až anekdotických příběhů, představuje autor učení a životní postoje chasidů, židovských „zbožných“, kteří se vyznačovali hlubokou vírou a důsledným zachováváním Zákona.
Své rozsáhlé válečné zkušenosti s tříděním a interpretací zpravodajských informací zúročil Austin při výuce po roce 1945, kdy se začal věnovat vlastním tématům.
Tantra nemůže být záminkou pro radovánky. Jejím cílem není – jak se obvykle tvrdí – prožít „opravdovou slast“. Tantrické „překonání předsudků“ nesmí vést k požitkářství a ani uctívání ženského principu není cílem, ale jen nástrojem tantry.
