Známý autor literatury faktu představuje čtenáři jednu z nejtemnějších stránek lidských dějin. Zavádí nás do znepokojivého labyrintu mýtů, legend, spekulací, ale i reálných faktů, které popisují okultní pozadí nacistického Německa.
Lombarský historik a kronikář Pavel Jáhen (Paulus Diaconus, 720–799), působilv Itálii na královském dvoře Langobardů jako vychovatel a učitel. Jeho kronika Historia Langobardorum představuje základní pramen k dějinám severní Itálie v 8. století.
Hlavním tématem knihy jsou historické události spojené se vznikem, existencí, stržením a obnovením Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.
Čtvrtá kniha tzv. Fredegarovy kronika a pokračování představuje cenný pramen k dějinám franské říše v 7.–8. století na sklonku vlády Merovejců a v době nástupu dynastie Karlovců. Najdeme v ní i ojedinělou zprávu o Slovanech a jejich vůdci Sámovi.
Otomar Dvořák a Josef Pepson Snětivý Vás ve své šesté společné knize zvou na místa, kde se odehrávaly příběhy prvních Přemyslovců – a kde se rodila česká státnost.
Dcera Josefa Mašína líčí ve své knize nejenom příběh jejich odbojové skupiny, vrcholící dobrodružným probíjením se přes Východní Německo do Západního Berlína, ale také osudy rodiny Mašínů počínaje první světovou válkou přes okupaci až po 50. léta.
Martin Hilský, nejvýznamnější český znalec díla Williama Shakespeara, v této knize představuje přelomovou dobu, v níž vznikala velká díla alžbětinské literatury, a která měla pro anglickou společnost a civilizaci formativní význam.
Autorka zkoumá, jak Heydrichova politika „cukru a biče“ ovlivňovala distribucí důchodů a přídavků, jakým způsobem zasáhla dostupnost sociální a zdravotní péče, resp. fungování sociálního pojištění obyvatelstva v okupovaném prostoru Čech a Moravy.
Cestovní ruch a druhá světová válka, to je na první pohled paradoxní spojení. Historici Ivan Jakubec a Jan Štemberk však revidují zažitou představu, že tehdy nebyla na cestování vhodná doba.