Na královského písaře Jiřího Adama z Dobronína se obrátí jedna ze staroměstských měšťanek a stydlivě přizná, že se její sestra Adelheida před lety provdala za berounského kata. Nedávno její muž zemřel a odkázal jí cosi podivného.
V době vlády Jana Lucemburského je v Praze ve vlastním domě U Dvou růží zákeřně zabit bohatý kupec a majitel kutnohorských dolů Walram z Weisburgu, nazývaný také Stříbrný kníže.
Ve zvratech války mezi Štěpánem a Matyldou se zradou dostane do zajetí třicet Matyldiných rytířů, mezi nimi Cadfaelův syn Olivier de Bretagne. Otec Cadfael opouští klášter a vydává se ho hledat.
Je léto 1945, krátce po válce. Mnohé české rodiny míří do Sudet, aby zde zabraly domy po odcházejících Němcích. Jiří a Marie Smolíkovi, společně se synem Františkem, dorazí s celým svým skromným majetkem do podhorské vsi Glasendorf.
Konec roku 1815. Mladá vdova Henriette je v noci probuzena ze spánku a musí urychleně opustit Prusko. Její líčení válečného utrpení a selhání panovníků v bitvě u Lipska a po jejím skončení vzbudila nelibost v nejvyšších kruzích.
Románová kronika ztraceného města. Podtitul knihy lapidárně shrnuje příběh o někdejší pastevecké vesnici, která vystavěla svůj rozkvět na těžbě uhlí, aby o století později zašla na úbytě - také kvůli těžbě uhlí.
Román vypráví příběh osiřelých dětí evakuovaných z ruského Volha-Uralu během hladomoru na počátku 20. let, známého také jako hladomor Povolzhye. Příběh nám tak připomíná bolestivou minulost ruské země.