Kdyby se Don Quijote pokusil svést souboj s českým školstvím, pokorně by se za pár hodin vrátil k větrným mlýnům. O tom je přesvědčená i češtinářka Tereza, jíž dělá ze života peklo byrokracie a despotický ředitel.
Píše se rok 1985. Linda žije na hájovně, která je součástí vojenského prostoru, v němž jsou umístěni ruští vojáci. Nemá je ráda a obává se jich, ale se svým osobním životem mladé manželky a matky je spokojená.
Bergen, Norsko, 1999. Světlo a tma; vědomí a nevědomí; vnitřní a vnější svět; nezlomná sebejistota a zdrcující pochybnost. Pýcha a pád. Ztráta a hledání. Vír obsedantních myšlenek a existenciální znejištění, které prožívá hrdina románu Josefa Pánka.
Studentka Aneta Valová zastřelila v domě svých rodičů mladíka. Obhajuje se tím, že se jednalo o nehodu. Osobu, která vnikla do domu, údajně neviděla. A zbraň, kterou chtěla použít pouze na zastrašení domnělého lupiče, neměla vystřelit.
Minulost naší rodiny nás ovlivňuje, i když ji neznáme
Ludmila, Amálie, Věra. Tři ženy, které kromě samotářství spojuje i rodinné tajemství, z něhož zná každá jenom střípek.