Další vydání slavné Tibetské knihy mrtvých v překladu a s úvodem významného českého sinologa, tibetologa a kulturního antropologa prof. Josefa Kolmaše,
Kniha Král panna vznikla jako interpretace ruské pohádky Car panna, v níž se vyskytuje mnoho důležitých archetypů postav: zemřelá matka, věčně nepřítomný otec, který se znovu ožení, macecha, která se zamiluje do nevlastního syna i osudová žena.
Gudrun Burkhardová popisuje vývojová stádia mužů a žen v různých sedmiletých obdobích a ukazuje, že každý člověk má v sobě oba aspekty. V průběhu svého života má za úkol uvést mužské a ženské do harmonie ve své vlastní duši.
Hledáme, co nelze nalézt, a ve šťastných chvílích nacházíme, co nelze hledat. Snadno by se dalo mluvit o spiritualitě, nebo dokonce o mystické zkušenosti, především jsme však sbírali příběhy vnitřní proměny.
Dalajlama patří k největším duchovním autoritám současnosti. Již mnoho let nuceně pobývá v exilu, a snad právě proto může dobře zprostředkovat učení tibetského buddhismu lidem na Západě.
Posvátná prostitutka ztělesňuje jak sexuální, tak duchovní stránku ženy. Velebí bohyni ve fyzické rozkoši a duchovní extázi. Přesto je posvátná prostitutka panenská. Její panenství nemá nic společného s fyzickým stavem, ale s vnitřním postojem.
Šrí Nisargadatta Maharadž (1897–1981) – seberealizovaný mistr, který žil v chudinské čtvrti v Bombaji, se stal proslulý svými brilantními, vtipnými a spontánními promluvami, ve kterých vyučoval prostou a úspornou džňána jógu, ...
Zasvěcení do haitského vúdú je třetí knihou české autorky Veroniky Šulcové, která se ve své tvorbě zaměřuje na afrokaribská náboženství. Autorka zde spojuje vyprávění vlastních zážitků s vúdú na Haiti.
Přírodní bytosti hrají podle autorky důležitou roli v našem životním prostoru. Lidem pomáhají vnímat energii stromů, dosáhnout vyššího stavu vědomí, očistit lidskou auru, uvědomit si některé malichernosti, které řešíme v každodenním životě.
V knize Moc a síla dákiní nám autorka Michaela Haas představuje dvanáct žen, spolupodílejících se od šedesátých let dvacátého století zásadním způsobem na šíření a utváření tibetského buddhismu na Západě.
„Mnozí jistě slyšeli vyprávět o »sedmi hlavních neřestech« – alespoň proto, že už vešly do běžného jazyka. Víme však, jaké jsou tyto neřesti, co skutečně představují?