Co přesně se onoho památného dne, kdy bylo vysílání zahájeno, odehrálo? Co bylo v následujících měsících na programu? Jak se vyvíjela Československá televize do okamžiku, než získala právní subjektivitu a nabalila na sebe milion koncesionářů?
V dramatických, čtivě a barvitě vykreslených osudech Borgiů, které autor hojně dokládá i citacemi z dobových pramenů, se zároveň zrcadlí složité poměry renesanční Itálie.
Rukopisně dochovaný letopis Františka Vácslava Felíře, měšťana a úředníka Starého Města pražského, je nejrozsáhlejším popisem života a událostí v Praze z první poloviny 18. století.
Autor, odborník na problematiku židovské historie, stručně a poutavě líčí dějiny Židů na území Izraele, od zkázy druhého (Herodova) Chrámu až po 19. století a vznik sionistického hnutí.
Ústředním tématem knihy Pavla Barši je vztah sociální reality k sociální paměti. Na příkladě paměti holocaustu mapuje proměny nazírání na genocidu Židů v Evropě, Izraeli i Americe.
Zástupci mladé badatelské generace z osmi evropských zemí zkoumají komplikovaný a zároveň dynamický vztah mezi slovanským prostředím a Evropou z kulturně-politického, literárního i lingvistického hlediska.
Hlavním hrdinou monografie je ruský misionář Stěfan Permský tak, jak jej líčí obšírná legenda sepsaná na přelomu 14. a 15. století Jepifanijem Moudrým.
Chris McNab ztělesňuje zkušeného odborníka na techniky přežití. V této příručce se např. dozvíte, jak nastražit pasti na zvířata, zhotovit lovecké nástroje, rozdělat signalizační oheň, postavit iglú, ošetřit žihadlo, slézt skálu...
