Nacistickým koncentračním a vyhlazovacím táborem Osvětim (Auschwitz) prošlo během druhé světové války několik milionů lidí z celé Evropy. Nejméně 1,3 milionu z nich zde zemřelo. Z tohoto pekla na zemi se pokusilo utéct jen asi osm stovek vězňů.
Železnice nám přinesla nejen revoluci v dopravě osob a zboží, ale také nové architektonické prvky přetvářející ráz krajiny. Výpravná historie českých železnic.
Výpravná publikace je zaměřena na zříceniny hradů, tvrzí a zámků na území jižních Čech. Za bezmála dvacet let od prvního vydání se mnohé změnilo, a tak bylo nutné fotografie i texty aktualizovat dle současného stavu jednotlivých památek.
V nové knize edice Dny, které tvořily české dějiny autor živě a barvitě líčí událost, která je obecně známá především z Vávrova filmu Jan Hus, totiž zatčení a popravu tří mladíků, kteří se „provinili“ vyrušováním při kázání v kostele.
Třináct let trval intimní vztah císaře Františka Josefa I. k mladé vídeňské měšťanské ženě, kterou náhodou potkal jednoho dne v šest hodin ráno v Schönbrunnu. Anně bylo šestnáct let, byla krásná, vdaná a matka dítěte.
Kniha významného francouzského historika Michela Pastoureaua se zabývá nejen symboly a symbolikou evropského středověku, ale i mnohdy zkreslenými představami, které jsme si o této historické epoše učinili.
Douglas Murray brilantně líčí příběh masové imigrace do Evropy – její počátky v poválečném nedostatku pracovní síly, její zintenzivnění při slučování rodin a konečně humanitární ospravedlňování otevřených hranic.
Antologie představuje známého literárního badatele a lingvistu Romana Jakobsona (1896–1982) jako aktivního účastníka a spolutvůrce mediálního prostoru meziválečného Československa a válečné emigrace.
Kniha Miroslava Sígla Co víme o smrti? je vlastně knihou o životě. Je studií o významu smrti pro různé kultury a o zvycích a tradicích, které měli naši předci, a které máme dnes my.
