Nejprodávanější tituly - září 2023
společenské vědy

Vědce považuje dnešní společnost většinou za ty „dobré“: jsou vzdělaní, odvážní a přicházejí s nápady a objevy, které mohou změnit naše životy k lepšímu.

Nic nemůže být objektivnější než čísla a statistika. Nebo ne?

HANNAH ARENDTOVÁ (1906-1975) se ve svém posledním díle, jehož knižní podoba vyšla až z pozůstalosti, věnuje základním, na sebe nepřevoditelným dimenzím lidské mysli či ducha: myšlení, chtění a souzení.

Kniha obsahuje 123 rozmanitých tipů, které jsou logicky strukturované do oblastí, provázejících učitele každý den jejich praxe.

Panoráma jediného roku, kterým začíná naše přítomnost.

Miroslav Karas působil v Rusku jako zahraniční reportér České televize a stal se svědkem mnoha zásadních momentů moderní ruské historie. Přinášel reportáže z dění v Donbasu i na Krymu, informoval o soudu s pilotkou Savčenkovou, zblízka sledoval Vladimira Putina a z první ruky zažil Olympijské hry v Soči.

Předkládaná kniha odhaluje a srovnává, jakými způsoby se vytváří mocenské hierarchie v postkoloniálních společnostech. Zároveň se pokouší tyto hierarchie dekonstruovat, tedy odkrýt jejich výchozí předpoklady i následky.

Na otázku “co je nového ve společnosti” odpovídají novináři, zvědaví sousedé, nebo sociologové. Poslední jmenovaní se během 20. století snažili vysvětlit třídy, elity či problémy měst. Co však tyto velké teorie říkají o nás?

Renomovaná německá myslitelka a politoložka hledá odpovědi a snaží se pojmy národ a Evropa zasadit do společného kontextu.

Vyplácí se spolupracovat a je důvěra v jiné lidi racionální? Je člověk homo economicus? Jak se vůbec mohla zrodit lidská komunikace? Produkuje evoluce zákonitě sobce?