Předkládaná kniha sleduje základní filosofické koncepce obrazotvornosti či představivosti od Platóna a Aristotela po současnou fenomenologii a filosofii mysli.
V souvislosti s migrací po pádu komunistického režimu vzrůstal v českých zemích počet řeckokatolických věřících přicházejících především z Ukrajiny. V roce 1996 byl v Praze Vatikánem zřízen Apoštolský exarchát.
Přepracovaná a rozšířená verze dříve vydané stejnojmenné publikace. Výňatky byly zvoleny tak, aby kniha poskytla reprezentativní přehled o myšlenkách z autorova obsáhlého díla.
Co je to inteligence? Mohou stroje myslet? Dokáží lidé myslící stroje zkonstruovat? Tyto a podobné otázky si filozofové kladou přinejmenším od počátku novověku, ale ucelenou podobu jim dal až Alan Turing v polovině 20. století.
Kniha sepsaná poutavou formou otázek a odpovědí, jež poprvé vyšla v roce 1889. Provede nás záhadnými oblastmi esoterní filozofie přibližující člověka k poznání již od úsvitu dějin.
Autor čerpá inspiraci z pramenů tak různorodých jako jsou filosofie Maurice Merleau-Pontyho, balijský šamanismus, apačská vyprávění příběhů i ze své zkušenosti pouličního kouzelníka, aby nám odhalil hlubokou a tajuplnou závislost člověka na přírodě.
Kniha vrchního rabína britského Commonwealthu, sira Jonathana Sackse, obsahuje třicet šest zamyšlení, ve kterých se rabín Sacks zabývá problémy současnosti na pozadí starozákonních textů a naopak vysvětluje biblické texty na příkladech z dnešního světa.
Autor podává přehled Husserlovy koncepce
genetické fenomenologie, snaží se ukázat
princip geneze, paradoxy, jež jsou v rámci
fenomenologie s genetickou problematikou
spjaty, a místo genetického bádání ve fenomenologické
filosofii.
