V roce 1938 kulminovala stalinská hrůzovláda. Ve věznicích a v táborech Gulagu skončilo jeden a půl milionu lidí. Odhadem sedm set tisíc lidí zahynulo na popravištích. V soukolí Velkého teroru našly smrt i stovky Čechoslováků.
Rok, do kterého právě vstupujeme, končí číslicí osm, což je v našem prostředí nabito nemalým symbolickým významem. O tomto pojednává další číslo Paměť a dějiny..
Předkládané číslo Paměť a dějiny se věnuje válečnému období. Z článků čísla lze vyzdvihnout zejména studii Pavly Plaché Múzy v Ravensbrücku. V ženském koncentračním táboře Ravensbrück byly zakázány jakékoli kulturní aktivity.
První číslo osmého ročníku revue Paměť a dějiny je věnováno rozhlasu. Zatímco Ondřej Koutek představuje československé vysílání z Londýna během druhé světové války, Jiří Křesťan se zabývá válečným vysíláním ze Sovětského svazu.
Poslední číslo sedmého ročníku revue Paměť a dějiny je téměř celé věnováno ženám. Úvodní článek Květy Jechové představuje organizace žen od první republiky až po období tzv. normalizace, pojetí lidských práv účastnice protinacistického odboje.
