Během pandemie covidu si husitský farář a básník Lukáš Bujna začal vést duchovní deník jako svědectví o tom, jak se vyrovnává s výzvami, které před nás klade současná doba a které zasahují i do našich osobních životů.
„Hegel a pruský stát si postupně vyšli vstříc.“ Podrobný, ale přitom jiskřivý a interpretačně svébytný rozbor tohoto vztahu, který ve své disertaci Hegel a stát podal teprve šestadvacetiletý komentátor Franz Rosenzweig (1886–1929).
Základní kniha o zenové estetice a kultuře pití a podávání čaje doplněná historickým exkursem z pera významného propagátora japonské kultury na Západě.
Pro mnoho lidí je modlitba dost obtížná záležitost. Co by se ale stalo, kdybyste objevili jednoduchou modlitbu, která to změní a přivede vás ke zdroji Boží přítomnosti ve vašem životě?
Úvahy o zlu a rozmanitosti jeho forem a projevů, kritika církve, která institucí ďábla vytváří v lidech pocity strachu a zajišťuje si tak jejich poslušnost.
Teologická suma je mistrovským dílem středověké teologie, dodnes udivujícím propracovanou architekturou a pronikavostí vhledu. Kdo byl její autor, z jakých zdrojů při svém bádání vycházel a jak ovlivnil vývoj poznání a teologie dalších staletí?
V průběhu času lze ve všech společnostech, duchovních směrech a filozofiích nalézt určitý univerzální vzor. Autot osvětluje, jak nám pochopení a přijetí tohoto vzorce může dát naději v těžkých dobách a odvahu prosadit se i přes opravdu velký chaos.
Formou krátkých, až anekdotických příběhů, představuje autor učení a životní postoje chasidů, židovských „zbožných“, kteří se vyznačovali hlubokou vírou a důsledným zachováváním Zákona.
