Noa Tishby poutavě popisuje vznik, vývoj i současnost své země a umně splétá rodinné a osobní zkušenosti s útržky historie a politiky. A předkládá obraz Izraele tak, jako to možná dosud ještě nikdo neudělal.
Na okraji vesnice v srdci zapomenutých Rychlebských hor už po generace stojí kamenný dům obklopený alejí vzácných jeřábů, podle kterých se mu přezdívá Jeřabinový dům. Právě do něj se vrací Lucie.
Kočičí oko je kouzelná skleněnka, která mění svět.
Z dívky, která se skrze ni dívala, vyrostla uznávaná
malířka, jejíž život i dílo silně poznamenaly zážitky
z dětství a dospívání.
Na jaře roku 1930 musela dvanáctiletá Taki jako většina chudých venkovských děvčat jít do služby. Nyní téměř devadesátiletá píše své vzpomínky na dobu strávenou v maloburžoazní domácnosti pana Hiraie v „malém domě“ na předměstí Tokia.
Autor, který je synem židovských rodičů, rekonstruuje osobní a intelektuální genezi dvou mužů, kteří stáli u zrodu myšlenek genocidy a zločinů proti lidskosti. Oba, aniž by o sobě věděli, studovali na téže univerzitě u stejných profesorů ve Lvově.