Jak by zněl soundtrack k období změn přelomu osmdesátých a devadesátých let? Proč byly některé hudební žánry chápány jako progresivní a jiné naopak jako odkazující buď k minulosti anebo těm částem společnosti, jejichž vliv bylo vhodné vytěsnit?
Změna klimatu je skutečná, ale neznamená konec světa. Dokonce to není ani ten největší současný problém životního prostředí.
Přestože řadě témat se média věnují už desítky let, mnozí z nás
stále neznají základní fakta.
Andreas Weber v této průkopnické práci ukazuje, že živé bytosti nejsou pouhé biologické stroje, ale stejně jako lidé jsou živými, tvůrčími subjekty poháněné smyslem a výrazem.
Originální "učebnice", jakou jste ještě neviděli. Pamatujete na školní dějepis? Vždycky končil druhou světovou. Jenže právě to, co nás v dějáku nenaučili, ovlivnilo naše životy nejvíc.
Na přesvědčení, že člověk je od přirozenosti sobecký a nedůvěryhodný, se vzácně shodnou všichni, zastánci levice i pravice, psychologové i ekonomové, myslitelé dnešní i ti dávno
mrtví.
Unikátní vhled do života v KLDR, zemi, do které se člověk běžně nepodívá, a pokud ano, vidí pouze to, co mu režim chce ukázat. Koreanistce Nině Špitálníkové se tuto pečlivě budovanou oponu podařilo odhrnout.
Když Tomáš Etzler přistál v říjnu 2006 v Pekingu, Čínu téměř neznal. V následujících letech zde však připravil stovky reportáží a zažil řadu silných příběhů. Jak v nejlidnatější zemi světa žijí běžní lidé?
Toto jsou pro demokracii nebezpečné časy. K překonání zloby a nevraživosti vůči politickým a kulturním elitám bude zapotřebí, aby mainstreamové politické strany, podobně jako jejich protějšky po celém světě, přehodnotily svou misi a svůj účel.