Román Ze světa lesních samot napsal Karel Klostermann pro revue Osvěta, ve které vycházel od června 1891. K revírníku Kořánovi přijíždí na lesní samotu do Pürstlinku mladý lesnický příručí Karel Svijanský.
Konec roku 1815. Mladá vdova Henriette je v noci probuzena ze spánku a musí urychleně opustit Prusko. Její líčení válečného utrpení a selhání panovníků v bitvě u Lipska a po jejím skončení vzbudila nelibost v nejvyšších kruzích.
Už jen ta jobovka, že si vaše máma bere cizího bohatého chlápka, s nímž jste se v životě nesetkali, by byla na kteréhokoli osmnáctiletého kluka moc. Jenže pro RJe Shawa to není jediná špatná zpráva dne...
Po útěku z Německa na Nový Zéland se Nellie a Maria se svými rodinami konečně dostávají do bezpečí. Obě zvěrolékařky si na hřebčinci Gerstorfových otevřou ordinaci. Počáteční štěstí však netrvá dlouho.
„Co potřebuješ?“ Princezna Freya věděla, že jedinou věc, kterou opravdu potřebuje, mít nemůže! Protože princeznám jsou nadřazeny povinnosti, jež „normální smrtelníci“ neznají.
Ve 42 rekapitulovat kariéru je samozřejmě velmi brzy, nutno dodat, že Mikoláš knihu dopsal až téměř jako 44letý. Z čehož je jasné, že když si něco umane, většinou to splní. Jenom není jasné kdy...