Po více letech autor dokončil knihu, v níž se částečně vrací k námětům své první knihy
Bylo to jinak z roku 2008. Rozebírá je podrobněji a s přihlédnutím k výsledkům nových
výzkumů.
Azorské souostroví je sice odedávna portugalským územím, ale od evropského jádra státu se liší svým geografickým charakterem, pozdějším historickým vývojem a částečně i etnickými a kulturními specifiky.
Autor na základě několika historických skutečností představuje své literární osoby v časovém sledu 1937 až 1970. Jejich osudy jsou propojeny s životem a existencí Československa a jeho obyvatel.
Martin Hilský, nejvýznamnější český znalec díla Williama Shakespeara, v této knize představuje přelomovou dobu, v níž vznikala velká díla alžbětinské literatury, a která měla pro anglickou společnost a civilizaci formativní význam.
Triumvirát géniů národní hudby – takové je téma i název již 16. dílu Toulek českou minulostí. Kniha zachycuje životní osudy tří zakladatelů naší novodobé hudební kultury.
Autor na základě detailní práce s prameny, z nichž ty nejdůležitější zpřístupňuje čtenářům v komentovaném českém překladu, nastiňuje vývoj katarské náboženské kultury a zabývá se i jednotlivými katarskými rituály.
Nacistickým koncentračním a vyhlazovacím táborem Osvětim (Auschwitz) prošlo během druhé světové války několik milionů lidí z celé Evropy. Nejméně 1,3 milionu z nich zde zemřelo. Z tohoto pekla na zemi se pokusilo utéct jen asi osm stovek vězňů.
Výpravná publikace je zaměřena na zříceniny hradů, tvrzí a zámků na území jižních Čech. Za bezmála dvacet let od prvního vydání se mnohé změnilo, a tak bylo nutné fotografie i texty aktualizovat dle současného stavu jednotlivých památek.
V nové knize edice Dny, které tvořily české dějiny autor živě a barvitě líčí událost, která je obecně známá především z Vávrova filmu Jan Hus, totiž zatčení a popravu tří mladíků, kteří se „provinili“ vyrušováním při kázání v kostele.
Třináct let trval intimní vztah císaře Františka Josefa I. k mladé vídeňské měšťanské ženě, kterou náhodou potkal jednoho dne v šest hodin ráno v Schönbrunnu. Anně bylo šestnáct let, byla krásná, vdaná a matka dítěte.
Kniha významného francouzského historika Michela Pastoureaua se zabývá nejen symboly a symbolikou evropského středověku, ale i mnohdy zkreslenými představami, které jsme si o této historické epoše učinili.
Douglas Murray brilantně líčí příběh masové imigrace do Evropy – její počátky v poválečném nedostatku pracovní síly, její zintenzivnění při slučování rodin a konečně humanitární ospravedlňování otevřených hranic.
Antologie představuje známého literárního badatele a lingvistu Romana Jakobsona (1896–1982) jako aktivního účastníka a spolutvůrce mediálního prostoru meziválečného Československa a válečné emigrace.
Kniha Miroslava Sígla Co víme o smrti? je vlastně knihou o životě. Je studií o významu smrti pro různé kultury a o zvycích a tradicích, které měli naši předci, a které máme dnes my.
Monografie zachycuje prezidenta Beneše v období jeho londýnského exilového působení v letech 1941–1945 a detailně analyzuje vývoj spolupráce mezi demokratickými exilovými politiky působícími v Londýně a komunistickými zástupci československého exilu