Jde o příběh chlapce, jeho příbuzných a lidí, s nimiž přicházel do styku, v průběhu stupňujících se protižidovských opatření z roku 1942, kdy docházelo k „urychlenému odbavení“ Židů.
Autor (nar. 1925) vzpomíná na své dětství ve Vídni, na mládí pod nacistickou hrozbou, na přesídlení do Československa, na svou cestu ke křesťanské víře i na službu evangelického faráře a disidenta pronásledovaného komunistickým režimem.
Sborník, vydaný k významnému životnímu jubileu nestora české vědecké obce, obsahuje pestrou směsici statí tak či onak se vztahujících k odbornému zájmu doc. Václava Huňáčka.
