Monografie postihuje mnohovrstevnatý a mnohostranný vývoj českého moderního umění v období, kdy byl poznamenán nebývalým tvůrčím kvasem na přelomu 19. a 20. století.
Co je vlastně opakem krásy? Na tuto otázku hledá autor odpověď na stránkách výpravné ilustrované publikace, kde na příkladech děl literárních i výtvarných ukazuje, že opak krásy se neomezuje jen na ohyzdnost satyrů či Harpyjí.
Cílem první monografie Jindřicha Štyrského (1899–1942) je představit jej jako všestrannou osobnost, jejíž vklad do evropského meziválečného umění byl mimořádný.
Historie filmování Jiřího Suchého se od roku 1989 týká pouze jeho vlastní produkce, filmů povětšinou krátkých, natáčených vesměs v amatérských podmínkách.
Československá architektura po druhé světové válce prošla radikální proměnou. Byly na ni kladeny nové politické a společenské požadavky, došlo k transformaci její institucionální struktury.
Středověká bohoslužebná roucha byla zdobena především figurální výšivkou, rostlinný ornament měl jen doplňkový charakter a objevoval se jen zřídka. V 16. století se však situace změnila a po roce 1600 dokonce obrátila.
Rukověť urbanismu volně navazuje na předchozí knihu Jana Jehlíka Obec a sídlo, o krajině, urbanismu a architektuře, souboru textů s různou formou a různými tématy.