Geniální básnířka Ono no Komači, žijící v 9. století u japonského císařského dvora, kde poezie patřila k nezastupitelným prostředkům vyjadřujícím mezilidské vztahy ve veřejném i nejsoukromějším životě.
Kniha se na příkladu Filmového studia Barrandov zabývá cenzurou v
Československu v letech 1962 až 1970. Na základě rozsáhlého archivního
výzkumu rekonstruuje základy filmového cenzurního systému.
Tato kniha má za cíl zmapovat doposud živé rituální a scénické fenomény významného regionu jihovýchodní Asie. Ten – na rozdíl od Číny, Indie a Japonska – není v české teatrologii adekvátně zpracován.
Přední český filmový historik a univerzitní pedagog vydal do hájemství, v němž se pohybuje řadu let - v raných dějinách českého (československého) filmu. Kniha obsahuje texty z posledních deseti let, které se zabývají tématem "raného filmu".
Monografie věnovaná ibero-africkým a indiánským kultům a slavnostem a doplněná rozsáhlou obrazovou dokumentací nabízí srovnání původních scénických tradic tří kontinentů, které se po objevu Nového světa setkaly v prostoru Jižní Ameriky.
Publikace je věnována práci absolventů katedry scénografie pražské Divadelní akademie múzických umění, založené Františkem Tröstrem. Sleduje tvorbu 36 umělců, kteří vytvořili kostýmy pro divadelní inscenace.
Smát se, či nesmát? To je otázka, již se viktoriánský romanopisec George Meredith snaží rozlousknout v dnes již klasickém Eseji o komedii z roku 1877, který je tu čtenáři poprvé představen v anotovaném českém překladu.
Autor – královéhradecký patriot – věnoval svou knihu nejen výstižnému zmapování dlouhé divadelní tradice města, sahající až do středověku, ale zejména současnosti.
