Německá invaze do Polska (tzv. zářijová kampaň), která byla zahájena 1. září 1939 a na níž se podílel Sovětský svaz, měla za následek rozdělení původního polského území mezi Německo a Sovětský svaz.
Ludvík Krejčí byl jedním z nejúspěšnějších legionářských velitelů; jeho jméno však zůstává spojeno především s přípravou obrany ČSR proti rozpínavosti nacistického Německa, která vyvrcholila na podzim 1938 úspěšně provedenou mobilizací.
Románová zpověď vojáka speciálních jednotek
Československé lidové armády, který se ze dne
na den pod záminkou ostrého cvičení v Sovětském
svazu ocitl v kruté sovětsko-afghánské
válce (1979–1989).
Kniha se skládá z časových vyobrazení, která jsou zčásti uveřejněna poprvé, z moderních barevnách fotografií, dokumentujících originální díly uniforem a výstroje, a z představení fotomodelů, kteří znázorňují originální díly uniforem a výstroje.
Ze všech rolí, které za druhé světové války mohly
zastávat ženy, byla role odstřelovače jednou
z nejnáročnějších a současně i jednou z nejméně
pravděpodobných.
Pravděpodobně nenalezneme v novodobých českých vojenských dějinách frekventovanější téma než problematiku branné pohotovosti státu na podzim 1938 a kapitulaci československé politické reprezentace.
V československé armádě bylo v letech 1918 až 1948 jmenováno do generálské hodnosti celkem 533 důstojníků; kniha rekapituluje životní osudy devíti z nich. Časové rozpětí životopisů sahá od roku 1869 do roku 1977.
Ojedinělá publikace přináší příběhy přímých účastníků mírové mise, kteří zastupovali Československo v Koreji bezprostředně po skončení korejské války (1950-1953).