Vydání básnické sbírky doprovází dva další texty. První z nich vznikl na základě rozhovoru s Ivarem Ivaskem z roku 1972 a Elytis v něm hovoří o své poezii. Druhý je Elytisovým projevem, který přednesl u příležitosti udělení Nobelovy ceny.
Příběh zasazený do prostředí odlehlého hotelu v horách severně od Tokia. Novela v šesti kapitolách popisuje období tří měsíců, během nichž se hlavní postavě, Patriku Weisbergerovi, otevírá "nový život".
Selma Merbaumová se narodila v Černovicích roku 1924 do židovské rodiny a zemřela v pracovním táboře Michajlovka na Ukrajině roku 1942. Dnes je řazena k trojici vynikajících německy píšících básníků Bukoviny, vedle Rosy Ausländerové a Paula Celana.
Autorčiny melodické verše plné stísněných duševních pohnutek a zvláštních temných (až hrobových) tónů by mohly být leckdy ideální inspirací pro gothic rockové skupiny. Jsou jemné, možná často jednostrunné, nebo snad jednostranné, ...
Výbor z autorových starších, novějších i zcela nových básnických fantazií, esoterních spekulací a odvážných sentencí doplněných citací zakázaných románů.
Kniha Hranice a zdi je již pátou sbírkou autora, jehož tvorba vzbudila nebývalý ohlas. Těsnohlídek se vrací k delším útvarům, které charakterizovaly především jeho debut Násilí bez předsudků (Cena Jiřího Ortena).
Italská Cantos (LXXII–LXXIII) byla napsána italsky koncem roku 1944, kdy byla zdevastovaná Itálie rozdělena (Spojenci a italská vláda ovládali jih, Němci a Mussoliniho Republika Salo sever) a Ezra Pound věřil v její možnou obrodu.
Knižní debut textaře, zpěváka, kytaristy a performer Dominika Zezuly, bohatě ilustrovaný kresbami Barbory Ivánové dává tušit, že jeho autor umí s textem pracovat.
Tato kniha obsahuje více než čtyři stovky dosud nepublikovaných Blatného básní z let 1982-1990. Je to ohromující množství, ale pořád jen zlomek toho, co zůstalo v Blatného básnické pozůstalosti uložené nyní v pražském Památníku národního písemnictví.
Ve své aktuální básnické sbírce míří Marie Jehličková k širokodechým litaniím a hymnům, plných neologismů, archaismů, patosu a závratí. Neleká se velkých abstraktních pojmů ani kosmických a existenciálních hlubin.
Když se svět mění tak rychle, že mu přestanete rozumět, nemá smysl snažit se udržet prst na tepu doby. Můžete se ji ale pokusit chytit pěkně pod krkem.
Poutník a mnich Santóka Taneda (1882–1940) zosobňuje tradiční zenové hodnoty jednoduchosti, osamění a pomíjivosti.
Jeho poezie zrcadlí život plný protikladů. Osamělé souznění s přírodou střídají okamžiky hlubokého lidského sblížení.