Jako určitý pandán ke slavným, a českému čtenáři dobře známým, pamětem španělského filmového režiséra Luise Bunuela Do posledního dechu, vyšly na počátku 90. let vzpomínky jeho ženy Jeanne, vzešlé z rozhovorů s mexickou novinářkou Marisol Martín del Campo.
České drama dnes je knižní podobou devíti rozhovorů s českými dramatiky, které vznikly na základě diskusních setkání autorů se studenty realizovaných na půdě Katedry divadelní vědy FF UK na přelomu let 2010/2011.
Eva Zaoralová je filmová novinářka a překladatelka. Jejím vyprávěním procházejí velcí režiséři, ale také kolegové z redakcí, píše o tom, jak se žilo v Československu a jakého uznání dosahovala česká kinematografie ve světě, co se dělo v zákulisí,...
Výběr ze studií a kritik, věnovaných určujícím fenoménům i autorům oněch let (Ionesco, Genet, Dürrenmatt, Topol, Havel), dokládá, že Eva Uhlířová patřila k nejnadanějším divadelním kritikům své generace.
Experimentální divadelně-loutkářská scénu Vedené divadlo (1969-1972)založil a její tvůrčí osobností byl Karel Makonj. V VD se pokusil vyslovit k závažnějším společenským problémům a uskutečnit svoji představu loutkového divadla pro dospělé.
Monografie klasika českého filmu prof. Jana Špáty (1932-2006), která vůbec poprvé představuje jeho životní příběh a je vypravena bohatými, často nikdy nepublikovanými texty a přílohami.
