Básně debutové sbírky TETAM petyi stach tvoří významově bohatý a kompozičně provázaný celek, pro nějž je charakteristická neustálá oscilace mezi městským a přírodním, civilním a snovým, epickým a lyrickým.
Napsala jsem básně, zpověď mé temné duše. Myšlenky, které se mi honí hlavou den co den. Každý člověk chce zanechat svou stopu, že tu žil těch pár chvil. Otisky mých stop najdete v mé sbírce básní.
Každý, kdo hledá sám sebe, najde v básních to své. V
„Člověk píše, aby odložil svou náladu. Aby zanechal otisk sebe, který možná nebude nikdo číst. Psaním dávám pocitům a emocím tvar, barvu, vůni. Když tvořím, tak žiju.“
Neklidné roky 2020-2022. Složitá, rozháraná doba dotýkající se úplně každého. Hluboce citově založených lidí, jako je básník Radek Vohlídka, se však dotýká ještě tak nějak zvláštně – jinak.
Snad k tomu přispěl i dojem osamělosti na mořském pobřeží, který umožnil Dagmar Plamperové nacházet cit pro přesvědčivý jazykový výraz a zároveň jí i dával prostor k úvahám o smyslu existence, o tísnivých tvarech prožitků, o tom, že se člověk vyvíjí.
Čtvrtá vydaná sbírka osobitého autora. Jde o jeho básnickou prvotinu. V ostré sbírce, která je psána převážně nespisovnou češtinou, lze nalézt příběh o lásce, zradě, vině a trestu.
Mirek Kemel (1963) je širokému publiku znám především jako vynikající karikaturista, ale již více než tři desetiletí i jako folkový písničkář. Vydal čtyři autorská alba a nyní připravil i svůj první zpěvník, do nějž zařadil 44 písní.
První básnická sbírka autorky, která byla za svůj prozaický debut Chlapec s rybí hlavou (2021) nominována na objev roku v ceně Magnesia Litera. Poezie Beranové je vyváženým mixem angažovanosti a upřímného zaujetí, lásky a rozčarování.
Útlá sbírka básní psychiatričky a překladatelky Džamily Stehlíkové je ozvěnou vypjaté mezní zkušenosti s láskou z pohledu ženy. Polarita mužského a ženského odkazuje k mytickým základům lidského bytí v jeho odloučenosti od celku veškerenstva.
Toto jsou básně, které kombinují civil(ist)ní poetiku se surreálnými obrazy; děje se tak prostřednictvím asociativních jazykových her a „samplování“ textových útržků nejrůznějšího původu.
Pátá kniha básníka jihočeského básníka Jaroslava Švadleny. Přesně volená slova a verše, které nás
zavádějí na místa, kde se čas zastavil, a jako správně nalíčené fotopasti zachycují i to, co je za běžných
okolností skryto.
Seřazením do kompaktního více než tisícistránkového svazku Generál v umyvadle plném blues se vyjevují skryté souvislosti a vazby mezi jednotlivými autorovými počiny básnickými, prozaickými, dramatickými a publicistickými.
Soudě dle čtenářské obliby a krásy, kterou do nich tvůrce zasadil, jsou sonety Miloně Čepelky trvalky. V původních vydáních rozkvétaly bez ohledu na roční dobu, povětrnostní podmínky a svět za plotem libosadu.
Básně jakoby kreslené jednoduchou čarou a kresby plné nevyřčených slov. V této knize jde řeč poezie ruku v ruce s linií kresby a jedno bez druhého nemůže být. Nalézání času pomocí slov a obrazů se ukazuje jako možný způsob hovoru s pomíjivostí.
