Stavba hradu Karlštejna i jeho malířská výzdoba vycházejí z templářské tradice, křesťanského hermetismu a svobodných umění kvadrivia, zde zastoupených posvátnou geometrií, alchymií, astrologií a hudbou ve smyslu kosmologickém.
Stanislav Grof se věnuje mnohdy tabuizovanému tématu: umírání a smrti. Sleduje podobnosti změněných stavů vědomí a „zážitků blízké smrti“ a popisuje jejich terapeutické uplatnění.
Na základě sledování cykličnosti času a pozorování opakujících se jevů na obloze, především pak z pozorování babylónských astrologů, vzniklo učení o věčném návratu. Také numerologie zastává představu, že vše se děje rytmech a cyklech.
Proslulé dílo francouzského Adepta, jež změnilo pohled na interpretaci symboliky sakrálních staveb a přitáhlo pozornost čtenářů z celého světa k alchymii a hermetismu.
Touto knihou předkládáme českým badatelům dílo skutečně základní a encyklopedické, které můžeme s plnou odpovědností doporučit jako východisko k dalšímu podrobnějšímu a speciálnímu studiu jednotlivých hermetických vědních oborů.
Dnešní západní numerologie operuje nejčastěji s významy jednoduchých čísel 1 až 9, na která se všechna ostatní čísla redukují tzv. příčným sčítáním. Středověká židovská kabala, z níž se dnešní numerologie vyvinula, však pracovala i s vyššími čísly, .
Mystika (1911) je již téměř celé století považována za zcela ojedinělý a do dnešní doby nepřekonaný text, jehož autorka Evelyn Underhill je dosud pokládána za nejpřednější znalkyni v oblasti duchovního uvažování.
Tato fascinující kniha vám předkládá učení nefyzické entity Abraham. S její pomocí se naučíte zhmotňovat svá přání, tak abyste mohli žít radostným a spokojeným životem, jaký si zasloužíte.
Otakar Griese se v knize obrací ke svým bratrům, kolegům s jasným oslovením katechismu mravů a přirozenosti duchovního poznání, vysvětlujíc tak základní myšlenky okultismu, míříc však i k hlubší podstatě.
Vizuální hostina uměleckých děl poučených a inspirovaných duchovními směry, magickými technikami a zážitky z jiného světa. Mystické a okultní praktiky sahají celá staletí do minulosti a od dob osvícenství jsou tvůrci představ přitahování k esoterice.
V dějinách náboženství můžeme vysledovat vždy dva proudy: jeden by rád dospěl k Bohu tím, že se zříká sexuality a pěstuje askezi a zdrženlivost; druhý zakouší Boha prostřednictvím sexuality a erótu. Obě cesty zřejmě odpovídají lidské zkušenosti.
Ponořte se do života a díla Johna Deea, renesančního matematika a „kouzelníka královny Alžběty“! György E. Szőnyi přináší analýzu renesančního okultismu a jeho místa v evropských kulturních dějinách.