Krátký text o pomíjivosti, zmiňující japonské poetické i kulinární umění, je zamyšlením nad naším vztahem k času, fascinující je v tomto ohledu srovnání japonského a evropského vnímání včetně jistého přesahu do politiky.
Desátý okres je místo, jež se pro autora stalo vnitřním prožitkem, v němž se odrážel celý jeho přístup ke světu – a hlavně jeho osobní vidění věcí. V tom smyslu je kniha rovněž básní v próze a trochu i malým filosofickým traktátem.
Rozhovor Jiřího Plannera se spisovatelem Pavlem Kosatíkem. V padesátých letech se Jiří Planner poznal s Jiřím Suchým, Waldemarem Matuškou a dalšími hvězdami divadla Semafor, kde se stal od jeho vzniku v roce 1959 provozním ředitelem.
Kniha nabízí erudovanou a přitom široce přístupnou teorii dekorativních umění. Gombrich zkoumá univerzálně lidský sklon hledat v prostoru a čase řád, který se od pradávna projevuje v dětských hrách, v poezii, hudbě, architektuře a dekoraci.
V další knize Witolda Szabłowského najdete nezvyklý příběh posledních bulharských medvědářů a jejich cvičených medvědů, kterým sundali řetězy a učí je žít volně, bez drilu. Autor nachází paralelu mezi osudem zvířat a vývojem postkomunistických zemí.
Popularizační kniha Moderní typografie: esej v kritické historii (Modern typography: an essay in critical history; vyd. 1992) představuje zásadní a hluboký příspěvek k tématu tisku a typografie a je životním dílem Robina Kinrosse.
Rozhovory s francouzskými spisovatelkami a spisovateli, s jejichž díly se mohli čeští čtenáři seznámit v českých překladech; většina rozhovorů vznikla během návštěv daných autorů v České republice.