Přijde vám zábavná představa, že v tak hloupé hře jako kámen-nůžky-papír možná existuje úspěšná strategie? Pocítili jste potřebu učit svého psa matematiku nebo se převléknout za mrkev? Skákat do černé díry kvůli řešení matematických problémů?
Kniha francouzského autora Mikaela Gwiloua, cizince dlouhodobě žijícího v Čechách, je jednou z mála opravdu upřímných reflexí, které si bez servítek berou na paškál náš národ.
Čtení o Václavu Havlovi nemá suplovat potřebnou monografii o Havlově literárním díle, chce však oživit diskusi o autorově umělecké a kritické tvorbě, stejně jako o přístupech, které k ní otevírají cestu.
Knihy, které stojí za to přečíst (a nejlépe opakovaně), jsou ty, které dokáží lahodností a vytříbenosti jazyka a zároveň pádností argumentů posunout hranice našeho myšlení a poukázat na jiný, lepší způsob pohledu na lidské záležitosti.
Svazek shrnuje dosud knižně nepublikované studie a články Jana Tesaře věnované nacistické okupaci a úsilí české kultury o „nalezení nového národního vědomí“ tváří v tvář tehdejšímu smrtelnému ohrožení.