Čtenáři se poprvé nabízí možnost poznat v českém jazyce práci předního rakouského ariosofa konce19. stol., G. von Lista (1848–1919). Unikátní dílo, sestávající z části věnované runám a části věnované heraldice a etymologii.
Studie O filosofii dějin (vydaná anglicky v New Yorku roku 1957 a francouzsky v Paříži roku 1959) je jediný spis, který Jacques Maritain (1882–1973) věnoval výslovně filosofii dějin.
Tak jako se Waterloo stalo v obecném povědomí synonymem pro porážku, Lepanto – námořní bitva Osmanů s benátsko-španělsko-papežskou koalicí vystupující jako tak zvaná Svatá liga – vstoupilo do dějin jako „bod obratu“.
Leitmotivem studie, jak už bývá v této společenskovědní disciplíně zvykem, je otázka, tentokrát směřující k tomu, zda není skutečná duchovní a filosofická inspirace spíše záležitostí myslitelů nebo světců žijících na okraji společnosti?
Milost - rozporuplné slovo, alespoň v češtině. A přece jde o stav bytí, kterého je nám tolik zapotřebí. Adyshanti, mladý u nás ještě neznámý auto, se zabývá příčinami utrpení, které si ale často způsobujeme sami.
Kniha Skautské vize vznikla na základě stejnojmenného cyklu kavárenských debat s různými osobnostmi společenského života. Někteří byli ve skautském oddíle krátkou dobu, jiní jsou dodnes ve skautském hnutí aktivní.
Avadhuta Gíta, v překladu „Zpěv vysvobozeného“, je text nekompromisně vyjadřující pozici – stav jogína, potulného askety, který dosáhl této sjednocující mystické zkušenosti.
Již několik desítek let uplynulo od doby, kdy začal Richard Wurmbrand hlásat křesťanské poselství Židům. Jsa sám Žid, prošel od svého obrácení nesčetnými konflikty s mnoha židovskými lidmi. Jeho srdce však zůstalo naplněno horlivou láskou k nim.