Alegorická divadelní hra Ze života hmyzu patří již téměř sto let ke klasikám českých divadelních jevišť. Toto nadčasové komediální drama bratří Čapků ve třech dějstvích popisuje lidské vlastnosti (převážně záporné), demonstrované na postavách hmyzu.
Titulní postava benátského kupce Antonia rozhodně není nejvýznamnější postavou hry. Tato hra bývá řazena mezi komedie, ale její síla je především v tragické postavě Žida Shylocka.
Z autorova raného tvůrčího období přináší kniha Zahradní slavnost, Vyrozumění a Ztíženou možnost soustředění, následují hry z doby disentu Žebrácká opera, Audience, Vernisáž, Largo desolato a Pokoušení.
William Shakespeare je středobodem západního kulturního kánonu a tragédie Hamlet je středobodem Shakespearova dramatického a básnického díla. Patrně nejznámější Shakespearova hra se za čtyři století dočkala bezpočtu zpracování.
Manon Lescaut je veršovaná hra o sedmi obrazech, jíž byl předlohou román Abbé Prévosta. Premiéru měla v dubnu 1940 v divadle D 40, načež byla vydána knižně a okamžitě se stala bestsellerem. V anketě „Nejčtenější kniha roku 1940“ suverénně zvítězila.
Zkrocení zlé ženy je jednou z nejhranějších, ale také nejkontroverznějších her Williama Shakespeara, neboť Petruchiovo „krocení“ Kateřiny je, jak bylo dobovým zvykem, neobyčejně brutální.
Hra rakouského dramatika Schnitzlera z konce 19. století je obrazem Vídně své doby, podobně jako díla malířů Klimta a Schieleho. Dlouho čekala na uvedení, její premiéra byla pochopena jako veliký skandál. Tvoří ji deset dialogů mužů a žen ze všech sp
Psaním rozhlasových her se Milan Nápravník začal intenzivně zabývat po roce 1968, poté co emigroval do Západního Německa. Texty pro rozhlas představují v rámci jeho tvorby zcela zapomenutou oblast, a nutno podotknout, že zcela neprávem.
Tragický příběh královské dcery Médeiy, pomsty a boje o zachování cti, který vede až k vraždě vlastních dětí, v jednom z nejslavnějších antických dramat.
Kniha Let’s baROCK! je zábavnou alternativou k akademickým encyklopediím dějin barokního divadla. Publikace je založena na stejném principu jako celá tvorba Geisslerů: propojuje hravě staré s novým tak, aby to čtenáře bavilo.
Klasická dramatická báseň norského dramatika pojednává o osobitém hledání životních hodnot nezkrotného Peera Gynta, který utíká před svou minulostí a stává se světoběžníkem, aby na konci své pouti zjistil, že to nejdůležitější, na něj čeká doma.